Jan Popelík

Narodil se v rodině krejčovského mistra Jakoba Popelíka, majitele domu č. 146 v pražské Karlově ulici (1791-1866) a jeho manželky Veroniky (1795–1866); měl tři bratry a dvě sestry.[3] (Oba rodiče zemřeli den po sobě v roce 1866 na choleru, v době její epidemie v českých zemích.[4])

Od roku 1847 studoval na pražské Akademii.[5]

V 50. letech 19. století vyučoval kreslení na soukromé dívčí škole manželů Svobodových. Tuto žádanou školu navštěvovaly dívky z předních vlasteneckých rodin, jako Eliška Krásnohorská a její sestry Julie a Bohdana (Dorothea), dcera Karla Havlíčka Borovského Zdeňka, sestra Svatopluka Čecha Růžena Čechová, dcera Karla Jaromíra Erbena Blažena či neteře Františka Ladislava Riegra Bohumila a Božena Machačkovy.[6]

Od roku 1889 byl chovancem pražského chorobince, který sídlil v bývalém augustiniánském klášteru na Karlově v Praze. V zahradě chorobince měl svůj ateliér, maloval však již pouze levou rukou.[7] V chorobinci též zemřel.[2]

Jan Popelík je řazen mezi české žánristy 19. století, jako byli Antonín Dvořák, Quido Mánes a Antonín Gareis ml.[8] Dobový tisk zaznamenával jeho žánrové obrazy, často s humorným nádechem, na výstavách.[9]

Je autorem oltářní malby v rotundě svatého Kříže Menšího v Praze.