Jan Loevenstein
Jan Loevenstein (20. října 1886 Hradec Králové – 1. května 1932 Brno) byl český národohospodář a vysokoškolský učitel, jeden z představitelů brněnské normativní školy, stoupenec myšlenek Karla Engliše a později jejich kritik. Jeho bratrem byl průmyslník Karel Loevenstein.
prof. JUDr. Jan Loevenstein | |
---|---|
Děkan Právnické fakulty MU | |
Ve funkci: 1928 – 1929 | |
Předchůdce | František Weyr |
Nástupce | Jaroslav Kallab |
Narození | 20. října 1886 Hradec Králové Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 1. května 1932 (ve věku 45 let) Brno Československo |
Příbuzní | Karel Loevenstein (bratr) |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Profese | ekonom |
Commons | Jan Loevenstein |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Po absolvování gymnázia v Truhlářské ulici v Praze vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, roku 1911 zde získal titul doktora práv.[1] Poté díky pražské obchodní a živnostenské komoře cestoval po USA a seznamoval se zde s ekonomickou teorií i praxí, což zúročil v práci Cedulové bankovnictví ve Spojených státech a jeho nejnovější úprava. Následně chvíli působil v justici, advokacii a jako ředitel Komunální ústředny v Praze.[2] Po první světové válce působil jeden rok jako první tajemník obchodní a živnostenské komory v Olomouci, ale hned poté zahájil akademickou dráhu. Po Karlu Englišovi převzal místo profesora národního hospodářství, národohospodářské politiky a finanční vědy na České vysoké škole technické v Brně a zároveň se habilitoval právě u Engliše na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Roku 1923 se oženil se Sylvou, rozenou Valentovou, se kterou měl dceru Sylvu.[1] O tři roky později již na brněnské právnické fakultě získal místo řádného profesora finanční vědy a v letech 1928–1929 ji dokonce jako děkan vedl.[3]
Jan Loevenstein ovládal mnoho jazyků (němčinu, angličtinu, francouzštinu, italštinu a částečně také ruštinu a španělštinu).[2] Hojně publikoval, často ve vědecké ročence právnické fakulty nebo ve Sborníku věd právních a státních, samostatně vyšly např. práce O jednotnou konstrukci finanční vědy. Poznámky ku Englišově kritice (1929), Diagnosa a léčení světové krise. Kapitalismus na rozcestí (1932) nebo Formální vědní odvětví teleologického myšlení (1932). Základ jeho díla tvoří národohospodářská teorie Karla Engliše, zároveň však kriticky vycházel i z filosofie Arthura Schopenhauera.[4] Národohospodářskými otázkami se zaobíral především z širšího teoretického hlediska, kromě finanční vědy se věnoval metodologii ekonomie a zvláště obecné teorii poznání.[5] V ní se pak začal s Englišovými přístupy postupně rozcházet, což vedlo až k poměrně ostrým osobním sporům. Hlavní dílo, Velká teleologie, bylo vydáno až po Loevensteinově předčasné smrti.[2]
Reference
- Čoup. Prof. JUDr. Jan Loevenstein [online]. Brno: Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2014-01-31 [cit. 2015-04-10]. Dostupné online.
- VOJÁČEK, Ladislav. Jan Loevenstein. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 449–452.
- SEIDL, Vladimír. Zlatý fond českého ekonomického myšlení: Jan Loevenstein [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze [cit. 2015-04-10]. Dostupné online.
- VAVERKA, Tomáš. Teorie poznání Jana Loevensteina. E-LOGOS [online]. [cit. 2015-04-10]. Čís. 17/2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-17. ISSN 1211-0442.
- JANDA, Pavel. Jan Loevenstein [online]. Bibliotheca economica [cit. 2015-04-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Loevenstein na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Loevenstein