První obléhání Vídně

První obléhání Vídně roku 1529 byl první pokus Osmanské říše dobýt Vídeň. Dobytí města mělo být ukázkou síly sultána Sulejmana a pokus o zlomení moci Habsburků v Evropě. Sultánovi se to souhrou několika okolností nepodařilo a musel se stáhnout. Sulejmanova porážka zastavila na několik let pokusy Osmanů rozšířit své území do střední Evropy.

První obléhání Vídně
konflikt: Osmansko-habsburské války

rytina Osmanského obležení Vídně, 1529
trvání: 27. září – 14. říjen 1529
místo: Vídeň, Rakousko
výsledek: rozhodné vítězství Habsburků
strany
Osmanská říše Svatá říše římská

Španělská říše

velitelé
Sulejman I.
velkovezír Pargali Ibrahim Paša		 Mikuláš ze Salmu
Filip Falcko-neuburský
Vilém z Roggendorfu

síla
cca 120 000–140 000 (108 000 osmanská pěchota a jezdectvo,
12 000 janičářů), 300 děl
18 000 Moldavanů a Srbů		 cca 17 000–21 000 mužů (němečtí, čeští a španělští žoldnéři)
72 děl
ztráty
15 000 padlých,
raněných nebo zajatých		 neznámé (těžké)

Předehra

Od roku 1520 vládl Osmanské říši sultán Sulejman I., který zahájil rozšiřování osmanských držav. Vedl tažení jak proti svým muslimským sousedům, tak i proti křesťanským zemím na Balkáně. Roku 1522 dobyl ostrov Rhodos, odkud nechal odejít johanity. Stejného roku vytáhl proti Srbsku a dobyl Bělehrad.[1] Dobyvačné tažení pokračovalo do Uher, kde roku 1526 u Moháče drtivě porazil vojska českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského. Poté dobyl zbytek Uher a vytáhl na Vídeň.

Průběh obléhání
Osmanské vyobrazení obléhání Vídně ze 16. století, muzeum umění v Istanbulu
Němečtí Lancknechti, známá žoldnéřská pěchota pozdního středověku proslulá dlouhými halapartnami a obouručními meči

Osmanští Turci vyrazili k Vídni 10. dubna 1529. Vojákům a velbloudům nesvědčilo vlhké evropské počasí. Během jejich dlouhé cesty přes Balkán se navíc kvůli vydatným dešťům rozvodnily řeky. Turci tak ztratili množství děl a střeliva. Navíc rozbahněné cesty ztěžovaly jejich postup. Osmanské vojsko dorazilo k Vídni koncem září ve špatném stavu.

Velkovezír Ibrahim Paša poslal do města tři dobře oblečené zajatce vyjednávat o vydání města. Jako odpověď mu Mikuláš Salm poslal tři dobře oblečené muslimy.

Během obléhání se tureckým dělostřelcům nedařilo výrazně poškodit opevnění. Snahy o prokopání se do města nebo podminování městských bašt byly mařeny výpady obránců. Při jednom z nich prý byl málem zajat i sám Ibrahim Paša. Po zničení několika podminovaných tunelů uskutečnili obránci Vídně velký výpad o síle 8000 mužů a zničili mnoho tureckých tunelů, i když utrpěli těžké ztráty při ústupu zpět do města.

11. října přišel silný liják a plány na podkopání města vzaly za své. Turkům se navíc nedostávalo zásob, včetně potravin, přibývalo ztrát a zběhů. Také janičáři začali vyjadřovat nespokojenost. 12. října Ibrahim Paša svolal poradu. Bylo rozhodnuto o posledním velkém útoku a vojákům byla slíbena odměna při úspěchu. I tento útok byl karabiníky a kopiníky obránců odražen.

Náhlé neočekávané sněžení Turkům ztěžovalo ústup, při kterém ztratili mnoho vybavení a děl.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Siege of Vienna na anglické Wikipedii a Осада Вены (1529) na ruské Wikipedii.

  1. Encyklopedie historie světa. Praha 4: OTTOVO nakladatelství s. r. o., 2001. ISBN 80-7181-567-5. S. 496.

Literatura

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.