Jan Karel Kovář

Jan Karel Kovář (1709 Praha – 11. ledna 1749)[1] byl český malíř období rokoka, který tvořil například oltářní obrazy nebo fresky. Ač je považován za rokokového umělce, jeho tvorba navazovala ještě na barokní malířství, což se odrazilo například na podobě jeho fresek, jež po vzoru italského malíře Andrea Pozzy obsahují složitě zpracované architektonické objekty.[2]

Kovář tvořil pro řeholní řád Benediktinů, a to jak v jejich pražském Břevnovském klášteře, tak rovněž v jejich kladenské a lidické rezidenci.[2] Následně tvořil v Broumovském klášteře, který také spravovali benediktini. Zde roku 1740 freskami vymaloval tamní knihovnu.[3] Pak se umělec přesunul do Kutné Hory a roku 1746 pro jezuitský řád vymaloval kapli svatého Ignáce v chrámu svaté Barbory. Jeho výtvor pokrývá profilovaný gotický oblouk a zachycuje příběh obrácení svatého Ignáce zasazený do iluzivně namalovaného barokního interiéru majícího průhled do okolní krajiny.[2]