Antonín Karel Balzer

V mládí pracoval v rodinné dílně u svého otce Jana Jiřího Balzera, kde kreslil předlohy k rytinám. V letech 1788–1789 studoval v Drážďanech v Umělecké dílně Johanna Christiana Klengela a do roku 1790 na Grafickém ústavu (Kupferstecherakademie) ve Vídni u Jakoba Schmutzera. Roku 1790 se vrátil do Prahy a tvořil veduty z okolí Karlštejna a Sv. Jana pod Skalou. Roku 1792 podnikl cestu do Krkonoš a Adršpašských skal a roku 1802 se vydal do Solnohradska a Tyrol za alpskými motivy. Žil bohémským životem a patřil k veselým kumpánům, nebál se rvaček, soubojů a bujarých nočních pitek, z nichž se mu jedna stala osudnou až k smrti. Balzer zemřel náhle na následky nočního pádu ze schodů v prosinci roku 1807.[3]

V Čechách se zasloužil o rozšíření nové techniky – akvatinty. Stál u počátků krajinomalby a byl autorem cyklů s pohledy do krajin a vedutami měst a jejich dominant. V grafice a kresbách Antonína Balzera se projevují typické znaky předromantického krajinářství, v nichž je zdůrazněno popředí a vzdálenější partie mají mělký prostor klasicistického obrazu. Stromy mají dekorativní funkci a listoví slouží jako jakýsi druh opony.[4] Roku 1792 vydal soubor rytin s Krkonošskými a Adršpašskými motivy. V Krkonošském cyklu vypracoval Balzer do značné dokonalosti svůj způsob kreslení stromových korun, velmi malebný a dekorativní, který je bezpečným poznávacím znamením jeho prací. Podílel se také na dobových albech[5], ilustroval mnohé publikace a převáděl do grafiky obrazy cizích umělců (Jacob Ruysdael, Allaert van Everdingen). Na sklonku svého života vytvořil ojedinělé album reklamní povahy s cirkusovými motivy společnosti.[6]

• 
  Karlštejn (kolem 1790) lept, akvatinta, papír
• 
  Cirkusový výjev s akrobatem jedoucím na koni (list z alba Kunstreutergesselschaft des Herrn de Bach) (kolem 1803) akvatinta, papír
• 
  Ojvín (90. léta 18. století) akvarel, papír
• 
  Pijící kráva
• 
  Pohled na zámek Stolberg v Harzu (kol. 1800)