Jan Janouš

Byl samoukem. Vychodil hlavní školu v Broumově, kde studoval do roku 1836. Pak působil jako kupecký příručí u firmy V. Hagl v Litomyšli, následně si založil vlastní obchod. Byl měšťanem a roku 1865 se stal starostou Litomyšle. Roku 1866 si získal uznání za své chování během prusko-rakouské války a související epidemie cholery.[2] Získal tehdy za to Zlatý záslužný kříž s korunou.[3] Alois Jirásek ho popisuje jako muže, který měl velký obchod na horní podsíni, starý mládenec krátkých knírů, vzhledu hodně přísného, nijak mnohomluvný; za to víc jednal. Měl zásluhu na zřízení vyšší reálné školy městským nákladem roku 1865. Starostou zůstal do roku 1873.[5] Uvádí se též, že po osmi letech byl starostenského úřadu zbaven.[2] Až do své smrti ale zastával funkci náměstka obecního starosty,[3] podle jiného zdroje náměstka okresního starosty.[4]

V 60. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii městskou, obvod Litomyšl, Polička.[6] Mandát zde obhájil ve volbách v březnu 1867.[7]

V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[8] V rámci tehdejší pasivní rezistence, praktikované Národní stranou (staročeskou) mandát přestal vykonávat a byl v září 1868 zbaven mandátu pro absenci,[9] načež byl opakovaně manifestačně zvolen v doplňovacích volbách v září 1869.[10] Uspěl i v zemských volbách roku 1870.[11] Rezignoval v srpnu 1871.[12]

Zemřel v březnu 1888.[3][4]