Jan Hála (malíř)

Narodil se v jihočeském městě Blatná v rodině pekařského mistra Jana Hály a od mládí se u něho projevovalo umělecké cítění. Absolvoval obecnou školu v Blatné a následně gymnázium v Českých Budějovicích, kde v roce 1909 maturoval a odešel studovat do Prahy. Krátce studoval na filozofické fakultě Univerzity Karlovy historii a soukromě se školil v malířské škole F. Engelmüllera. V letech 1910-1916 studoval na pražské malířské akademii u prof. V. Bukovce a M. Pirnera a po absolvování akademie se věnoval převážně krajinomalbě v rodném kraji. V roce 1922 navštívil Most, kde i sfáral do dolu a vytvořil zde díla s motivy hornické práce. Napřesrok zavítal na Slovensko, navštívil podtatranskou obec Važec, byl okouzlen krajinou a blízkým okolím a zůstal zde po celý svůj život. V roce 1925 se stal členem Spolku slovenských výtvarných umělců a v následujícím roce byl ve Vážci spoluzakladatelem „Tovarišstva výtvarných umění Tatran“[2].

• V letech 1928-1934 vydal Hála několik knih s vlastními ilustracemi:
  • Podtatranská dědina
  • čítanku Cestička
  • Ze života podtatranské dědiny
  • Pod Tatrami
  • Vánoce ve Važci
  • Památce starého Važce
• Psal vlastní ilustrované fejetony o Važci a rovněž přispíval do mnoha novin, jako například: Lidové noviny, Venkov, Slovenské pohľady, Elán a další.

Roku 1929 se Jan Hála oženil s Annou Marií Chlupsovou[3], měli spolu 3 děti, nejmladší syn Jan Mikuláš Hála (*1937) je rovněž malířem-restaurátorem. Pro Národní muzeum v Martině namaloval cyklus - "Len" a v roce 1939 pro československý zemědělský pavilon pro světovou výstavu v New Yorku, velký vlys s názvem - "Tance". V roce 1938 byl na základě rozpadu Československa po Mnichovském diktátu Hála vypovězen z tehdejšího Slovenského štátu do Čech a tak odešel do rodné Blatné, ale už v roce 1940 na četné žádosti obyvatel Važce se mohl vrátit a žít zde dál. V roce 1944 se zúčastnil Slovenského národního povstání, po jeho potlačení byl krátce ve vyšetřovací vazbě a později byl za účast v SNP vyznamenaný „Zlatou hviezdou partizánskeho oddielu Vysoké Tatry“. Jan Hála zemřel v květnu 1959 ve Važci.

Jan Hála ve své tvorbě po celý svůj život čerpal náměty ze života obyvatel Važce, tvořil rovněž obrazy figurální, podobizny a ztvárňoval motivy z jižních Čech a z pod Tater. Kromě malby se věnoval i literární tvorbě a knižní ilustraci. Patřil k zakladatelům moderní slovenské ilustrační tvorby pro děti. Byl spolu s malířem Jaroslavem Augustou prvním českým výtvarníkem, který se trvale usadil na Slovensku a stál při počátcích naší společné výtvarné kultury 20. století.

Vytvořil stovky kreseb, olejomaleb a ilustrací knih