Jan Brukner

Profesí byl kovářem a domkářem. Podle údajů z roku 1935 bydlel ve Vepřové,[1] ve které také mezi lety 1919–1936 působil jako starosta. Byl velmi oblíbený a často přispíval krátkými povídkami do regionálního tisku.[2]

V parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty. Po osvobození byl v letech 1945–1946 opět poslancem Prozatímního Národního shromáždění za lidovce a v letech 1946–1948 poslancem Ústavodárného Národního shromáždění.[3][4]

Po únoru 1948 odešel z veřejného života[2] a brzy poté zemřel v květnu 1949 na otravu krve.[5] Jeho pohřeb se stal tichou manifestací proti komunistickému režimu.[2]