Jan Beránek (duchovní)

Datum jeho narození lze dle pramenů situovat okolo roku 1550.[1] Dosáhl kněžského řádu v protestantské Jednotě bratrské,[2] posléze pak působil mj. jako duchovní správce sborů v Žeravicích a ve Slížanech. Byl ženat a se svou manželkou měli několik dětí.

Roku 1609 pak přišel do Ždánic poblíž Hodonína při moravsko-uherské hranici, na území panství Oldřicha V. z Kounic. Oldřich jakožto člen českobratrské církve zdejším protestantským komunitám přál, což umožnilo vznik vůbec největšího sboru Jednoty bratrské na Moravě s celkovým počtem 453 členů z Ždánic a okolních obcí uváděných roku 1611. Beránek zde roku 1615 převzal duchovní vedení komunity[3] a podílel se na jejím náboženském i hospodářském rozvoji. Sídlil ve ždánickém Bratrském domě sloužícímu jako modlitebna, knihovna či k dočasnému ubytování nově příchozích členů sboru.

Po porážce stavovského povstání v letech 1618–1620, které odmítlo vládu císaře Ferdinanda II. a zvolilo nového krále, protestanta Fridricha Falckého, začali být příslušníci protestantských církví pronásledováni a vyháněni z českých zemí. Tehdejší majitel panství Karel z Kounic byl za podporu povstání zatčen a byl pak spolu s ostatními zadrženými internován v pevnosti Špilberk v Brně a posléze souzen.[4] Ždánicko bylo probíhajícím konfliktem opakovaně postiženo a pleněno. Na jaře 1622 pak na území střední a jižní Moravy pronikly oddíly tzv. líšovců, katolické polsko-litevské bojové jízdy Ferdinandova spojence a švagra, krále Zikmunda III. Vasy, nedávno se navrátivší z neúspěšného tažení k Moskvě.

Líšovci pak v březnu 1622 dorazili na jihomoravská panství protestantských Kouniců a 17. března 1622 vstoupili do Ždánic. Téměř neobyvatelé jim kladli minimální odpor a město bylo následně vyrabováno. Beránek byl nájezdníky vyvlečen z Bratrského domu, následně zbit a lynčován. Byl přiveden na zdejší náměstí, kde byl ještě téhož dne upálen na hranici v místech před starou radnicí.

V českých zemích pak došlo celé řadě obdobných incidentů. Vlivem pro protestanty nepříznivě se vyvíjející situace v zemi po porážce povstání jej nakonec okolo roku 1623 donutila k odchodu do emigrace do nábožensky svobodnějších zemí.

U příležitosti výročí 400 let od smrti Jana Beránka byla roku 2022 ve Ždánicích Českobratrskou církví evangelickou uspořádána vzpomínková akce.[5]