Jan Albin Goetz

Pomník Jana Albina Goetze v Brzesku.

Byl šlechtického původu. Rod Goetzů pocházel z Daugendorfu ve Württembersku. Od 19. století žili na polských územích a identifikovali se s Poláky. Jan Ewangelista Goetz se v polovině 19. století usídlil v Brzesku, kde založil pivovar. Roku 1881 byl povýšen do rytířského stavu. Po smrti Jana Ewangelisty Goetze přešla správa rodového majetku na jeho syna Jana Albina Goetze. Ten nechal v letech 1898–1900 postavit v Okocimi nový velký palác.[4] Roku 1902 byl povýšen na svobodného pána (barona). Roku 1894 mu byl udělen Řád železné koruny III. třídy a Řád svatého Silvestra.[5] Roku 1925 získal Řád Polonia Restituta (komandérský kříž).

V roce 1882 vystudoval vyšší reálnou školu v Krakově a v letech 1883–1885 Vysokou školu zemědělskou ve Vídni.[3] Od roku 1885 byl prokuristou v otcově pivovaru.[3] Pivovar Okocim se po rozšíření stal jedním z největších podniků svého druhu v monarchii.[4]

Kromě podnikání v pivovarnictví byl i veřejně a politicky činný. V letech 1890–1919 členem okresní rady v Brzesku. Od roku 1897 zastával funkci okresního starosty (maršálka) v Brzesku. V roce 1919 se stal okresním komisařem.[3] Byl též prezidentem správní rady Haličské obchodní a průmyslové banky a viceprezidentem obchodní a živnostenské komory.[5] Na post viceprezidenta obchodní a živnostenské komory v Krakově byl zvolen roku 1905.[6] Prezidentem správní rady Haličské obchodní a průmyslové banky se stal roku 1907.[7] Roku 1908 se také stal druhým viceprezidentem Haličského automobilového klubu.[8]

Jan Albin Goetz zasedal coby poslanec Haličského zemského sněmu.[5] Poslancem zemského sněmu byl v letech 1901–1914.[1][3] V zemských volbách roku 1913 uspěl v kurii velkostatkářské jako konzervativní kandidát.[9]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl po volbách do Říšské rady roku 1897 za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Bochnia, Brzesko atd. Do parlamentu se vrátil ve volbách do Říšské rady roku 1911, tentokrát již konaných podle všeobecného a rovného volebního práva. Uspěl za obvod Halič 41.[10] Ve volebním období 1897–1901 se uvádí jako Johann von Götz, majitel pivovaru a velkostatku a okresní starosta, bytem Okocim.[11]

Ve volbách roku 1897 je uváděn jako oficiální polský kandidát, tedy kandidát Polského klubu.[12] Za Polský klub zasedal v parlamentu i po volbách roku 1911.[10] Ve volbách roku 1911 je popisován coby polský konzervativec.[13] Od roku 1907 byl členem konzervativní politické strany Stronnictwo Prawicy Narodowej.[3] V lednu 1918 se stal předsedou Polského klubu na Říšské radě.[14] Předtím byl v roce 1917 místopředsedou tohoto poslaneckého klubu.[3]

Po vzniku Polska působil podle některých zdrojů jako poslanec ústavodárného Sejmu.[2] Databáze životopisných profilů poslanců Sejmu ale tuto informaci označuje za chybnou.[3] V letech 1928–1930 byl členem Polského senátu.[1] Do senátu byl zvolen za formaci BBWR (Bezpartyjny Blok Współpracy z Rządem, Nestranický blok pro spolupráci s vládou).[2]

V letech 1923–1930 zastával funkci prezidenta hospodářského spolku v Krakově.[2] Zemřel roku 1931. Pivovar a rodinný majetek pak převzal jeho syn Antoni Jan Goetz.[4]