James Vernon

Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Vernonů, byl synem námořního důstojníka Francise Vernona (†1647). Studoval v Oxfordu a Cambridge, v 70. letech se uplatnil jako diplomat v Nizozemí, v letech 1674–1678 byl tajemníkem vévody z Monmouthu a poté krátce zástupcem ministra války (1678-–679). V letech 1679–1681 byl poprvé členem Dolní sněmovny a v parlamentu zastupoval prestižní volební obvod cambridgeské univerzity. Znovu byl poslancem v letech 1685–1687 a pak dlouhodobě v letech 1695–1710. Na přelomu let 1688 a 1689 byl krátce tajemníkem Viléma Oranžského, v letech 1691–1692 doprovázel Williama Harborda na diplomatické misi do Istanbulu. Později byl tajemníkem vévody ze Shrewsbury a díky němu dosáhl dalšího vzestupu. Třikrát krátce zastával post státního podsekretáře zahraničí (1689, 1693–1694, 1694). V letech 1697–1700 byl ministrem zahraničí (Secretary of State for the Northern Department), ministrem vnitra (Secretary of State for the Southern Department, 1698–1699, 1700–1701 a 1702)[2]. V obdobích prosinec 1698 až květen 1699 a červen až listopad 1699 zastával oba úřady zároveň[pozn. 1], od roku 1697 byl též členem Tajné rady. Po nástupu královny Anny se jako předák whigů stáhnul do ústraní, do roku 1710 nicméně zůstal poslancem a zastával podružný post na ministerstvu financí. Prosadil se jako výřečný a schopný politik, jeho pozice byla ale ze strany Viléma Oranžského degradována na postavení pouhého úředníka a často ani nebyl informován o některých důležitých krocích, přestože zastával funkci ministra. Mimo jiné byl též smírčím soudcem v Middlesexu a Westminsteru.

Z manželství s Mary Buck (†1715) měl čtyři děti, z nichž byli dva synové. Starší syn James (označovaný jako James Vernon mladší, 1677–1756) se za války o španělské dědictví uplatnil jako diplomat a byl vyslancem v Dánsku (1702–1707). Mladší syn Edward Vernon (1684–1757) vynikl jako námořní důstojník.

Jiná rodová linie Vernonů sídlila na zámku Sudbury Hall (Derbyshire), v 18. století přijala jméno Venables–Vernon a nakonec Harcourt (Edward Harcourt), z této rodové větve pocházeli významní státníci William Harcourt a Lewis Harcourt.