James Kirkup
James Falconer Kirkup, (23. dubna 1918 – 10. května 2009) byl anglický básník, překladatel a cestopisec. Napsal přes 30 knih, včetně autobiografie, románů a divadelních her. V roce 1962 se stal Fellow of the Royal Society of Literature.
James Kirkup | |
---|---|
Narození | 23. dubna 1918 South Shields |
Úmrtí | 10. května 2009 (ve věku 91 let) Andorra |
Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
Pseudonym | James Falconer |
Povolání | překladatel, spisovatel, vysokoškolský učitel, básník a novinář |
Alma mater | Univerzita v Durhamu |
Žánr | poezie, žurnalistika, divadlo a autobiografie |
Ocenění | společník Královské literární společnosti |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
James Kirkup vyrůstal v South Shields, navštěvoval zde Westoe Secondary School, později studoval na Durhamské univerzitě v Anglii. Během druhé světové války byl odpíračem vojenské služby a pracoval v lesnictví a na farmě. Učil na Downs School v Colwallu, Malvern, kde studoval úspěšně i Wystan Hugh Auden. James Kirkup byl první básník, který získal Gregory Fellowship pro poezii v roce 1950 na Universitě v Leedsu, ve Velké Británii se stal prvním básníkem - stálým zaměstnancem univerzity.
V roce 1952 se přestěhoval do Gloucestershire a další tři roky byl hostujícím básníkem na Bath Academy of Art. Po odchodu z Bathu učil na London Grammar School a v roce 1956 opustil Velkou Británii, žil a pracoval v Evropě a USA. Posléze našel zázemí pro svou práci v Japonsku, usadil se tam na 30 let, učil anglickou literaturu na několika univerzitách.
Na začátku devadesátých let se Kirkup usadil v Andoře. Psal nekrology pro britské noviny The Independent až do roku 2008. Vydal také několik virtuálních knih u Brindin Press.[1] Kirkup zemřel v Andoře 10. května 2009.[2] [3]
Dílo
Svou první knihu poezie The Drowned Sailor napsal v Downs School, publikována byla v roce 1947. Kirkup publikoval básnické sbírky, šest dílů autobiografie, přes sto monografií originálních prací a překladů a tisíce krátkých článků v časopisech. Psal také haiku a tanka. Mnohé jeho básně se vracejí do dětství na North East a jsou součástí knih The Sense of the Visit, To the Ancestral North, Throwback, a Shields Sketches.
Případ rouhání
Kirkup přitáhl pozornost veřejnosti v roce 1977, kdy čtrnáctidenník Gay News publikoval jeho báseň „The Love that Dares to Speak its Name“,[4] která pojednává o lásce římského setníka k Ježíši poté, co byl sejmut z kříže. Editor novin, Denis Lemon, byl obviněn z rouhání v případě Whitehouse v. Lemon. Šlo o soukromé stíhání na podnět Mary Whitehouse, ředitelky Národní asociace diváků a posluchačů (National Viewers' and Listeners' Association). Lemon publikoval báseň na základě toho, že „poselství a záměr básně byl oslavit absolutní universalitu boží lásky“.[5] Byl odsouzen k devíti měsícům vězení, které mu bylo odloženo a zaplatil pokutu 500 liber.
Bibliografie
- Poezie
- No Men Are Foreign
- The Drowned Sailor (1947)
- The Submerged Village and Other Poems (1951)
- A Correct Passion and Other Poems (1952)
- A Spring Journey, and Other Poems 1952-1953 (1954)
- The Descent into the Cave and Other Poems (1957)
- The Prodigal Son: Poems 1956-1959 (1959)
- Refusal to Confirm Last and First Poems (1963)
- White Shadows Black Shadows: Poems of Peace & War (1970)
- The Body Servant: Poems of Exile (1971)
- The Sense of the Visit (1984)
- He Dreamed He was a Butterfly (1997)
- Marsden Bay (2008)
- Hry
- True Mystery of the Nativity (First published 1956)
- The Prince of Homburg (First published 1959)
- The Physicists (First produced 1963, first published 1963)
- The Meteor (First produced 1966, first published 1973)
- Play Strindberg (First produced 1992)
- Autobiografie
- The Only Child: An Autobiography of Infancy (1957)
- Sorrows, Passions and Alarms: An Autobiography of Childhood (1959)
- I, of All People: An Autobiography of Youth (1990)
- A Poet Could Not But be Gay (1991)
- Me All Over (1993)
Ocenění
Rodné město South Shields má uloženu velkou kolekci jeho děl v Central Library[6] a díla z období jeho pobytu v Japonsku jsou umístěny v místním muzeu. Poslední díl básní byl publikován během léta 2008 u Red Squirrel Press[7] a je také součástí Central Library v South Shields.
Získal:
Nekrology
James Kirkup za více než dvě desetiletí spolupráce s novinami The Indipendent napsal více než 300 nekrologů, psal je téměř vždy až po smrti spisovatele úhledným písmem na papír formátu A4 a faxoval je do deníku. První byl věnovan japonskému spisovateli Yasushi Inoue, další francouzskému romanopisci Hervé Guibertu, který zemřel na AIDS.[9]
Reference
- http://www.brindin.com/
- Archivovaná kopie. www.shieldsgazette.com [online]. [cit. 2011-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-15.
- Archivovaná kopie. www.thejameskirkupcollection.co.uk [online]. [cit. 2011-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-09.
- http://torturebyroses.gydja.com/tbrkirkup.html
- http://www.independent.co.uk/news/people/obituary-denis-lemon-1415565.html
- Archivovaná kopie. www.thejameskirkupcollection.co.uk [online]. [cit. 2011-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-09.
- http://www.redsquirrelpress.com/
- http://www.telegraph.co.uk/news/obituaries/culture-obituaries/books-obituaries/5314221/James-Kirkup.html
- http://www.independent.co.uk/news/obituaries/james-kirkup-poet-author-and-translator-who-also-wrote-approximately-300-obituaries-for-the-independent-1685745.html