Jakub Janda

Jakub Janda se narodil 27. dubna 1978 v Čeladné, ale od mládí žije ve Frenštátě pod Radhoštěm. V letech 1993–1998 získal střední odborné vzdělání s maturitou na Integrované střední škole služeb – centru odborné přípravy ve Frenštátě. V průběhu sportovní kariéry také neúspěšně dálkově studoval obor „Eurospráva“ na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava a obor „Management sportu a trenérství“ na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Se svou ženou Barborou má tři děti – Olivera, Meggie a Willien.[1][2]

Do Světového poháru vstoupil v roce 1996, když obsadil 44. místo v Harrachově. První body do Světového poháru získal 9. března 1997 v Lahti (29. místo). V následujících sezónách zřídka kdy prošel prvním kolem. Prvně o sobě dal výrazněji vědět 29. listopadu 1998 v Lillehammeru, kde skončil na 13. místě. Do první desítky se prvně dostal 9. března 2001 v Trondheimu (7. místo). Na Zimních olympijských hrách 2002 se umístil na 39. a 44. místě. V domácím prostředí 11. ledna 2003 (Liberec) obsadil třetí místo. Na mamutím můstku v Planici pak 20. března 2003 vytvořil nový český rekord s hodnotou 209 metrů.

Průlom v kariéře ovšem nastal až v sezoně 2004/2005 s nástupem slovinského trenéra Vasji Bajce, který stál rovněž za největšími úspěchy japonských skokanů na konci 90. let 20. století. Jakub Janda získal několik druhých a třetích míst a ve všech závodech krom úvodních skoků v Kuusamu (14. místo) se probojoval do první desítky. Díky třetímu místu v Innsbrucku se navíc stal prvním českým skokanem po dvanácti letech, který stanul na stupních vítězů v závodě prestižního Turné čtyř můstků. V celém Turné skončil pátý. V konečném pořadí Světového poháru obsadil 6. místo, když již po třinácti závodech nasbíral více bodů než za celou předchozí kariéru.

Prvního vítězství v pohárovém závodě se dočkal 23. ledna 2005 v německém Titisee-Neustadtu. Na mistrovství světa v Oberstdorfu (Německo) v roce 2005 vybojoval stříbrnou medaili na středním a bronzovou medaili na velkém můstku.

Ještě výraznější byly jeho výkony v následující letní sezóně. Vyhrál polovinu z osmi závodů a jako první Čech v historii i celou letní Grand Prix. Zimní sezónu začal stejně úspěšně. Úvodní závod v Kuusamu, který byl kvůli nepřízni počasí posunut o den a zkrácen na jedno kolo, vyhrál a poprvé v životě oblékl žlutý trikot pro vedoucího závodníka Světového poháru. Neradoval se z něj však dlouho. Již po necelých dvou hodinách začal druhý závod, jenž vyhrál Slovinec Robert Kranjec a sedmého Jandu z trikotu dočasně „vysvlékl“. Český skokan se do čela průběžného pořadí opět vyhoupl po prvním závodu v Lillehammeru, kde mu vítězství uniklo nejtěsnějším možným rozdílem. O 0,1 bodu jej pokořil švýcarský skokan Andreas Küttel. Druhý závod v Lillehammeru však již suverénně vyhrál. Díky jeho triumfu v Harrachově se Česko po jedenácti letech dočkalo vítězství v domácím závodě Světového poháru.

Další velký úspěch zaznamenal na Turné čtyř můstků 2005/2006. V prvním závodu musel skákat proti vítězi kvalifikace Andreasi Widhölzlovi, poněvadž sám byl z kvalifikace vyloučen vinou nepovoleného poměru mezi délkou lyží a svou váhou. Duel však vyhrál a celkově skončil třetí. Po prvním závodě ztrácel na vedoucího Janne Ahonena přes osm bodů. V následujících závodech již kvalifikace úmyslně vynechával a nastupoval vždy proti jejich vítězům. Druhý závod v Ga-Pa vyhrál, ale k Ahonenovi se přiblížil jen o dva body. Bláznivý průběh mělo klání v Innsbrucku. V prvním kole nastoupil právě proti Ahonenovi, duel těsně prohrál, ale do finále postoupil jako jeden z „lucky losers“. Na vedoucí pozice útočil až z dělené 13. příčky. V druhém kole předvedl nejdelší skok dne a vystoupal až na druhé místo. Ahonen skončil šestý a Janda vedl před posledním závodem o dva body. Finále v Bischofshofenu začalo pro Jandu dalším dramatickým soubojem s Ahonenem, vítězem kvalifikace. Finskou skokanskou legendu porazil, ale svůj náskok zvýšil jen o jeden bod. V druhém kole Ahonen ulétl na značku 141,5 metru. Janda odpověděl skokem o 2,5 metru kratším. Závod vyhrál Ahonen, ale v konečném účtování Turné došlo k nevídané situaci: po osmi skocích měli oba skokané 1081,5 bodů a prvně v historii mělo Turné dva vítěze. Pro Česko to znamenalo druhé vítězství v historii. Prvním českým vítězem byl v sezóně 1970/1971 Jiří Raška.

I když je Janda více skokanem než letcem, dokázal svoje kvality i na MS v letech (2006) v Bad Mitterndorfu, kdy obsadil s bodovým ziskem 717,7 bodů konečné sedmé místo. Ve čtyřkolovém závodě se mu nejvíce povedl závěrečný skok, kdy doplachtil do vzdálenosti 200 metrů a porazil i Janneho Ahonena, který skončil o místo za ním.

Po MS v letech a krátce před začátkem Zimních olympijských her v Turíně však přišel pokles formy. V Zakopanem se prvně v sezóně nevešel do první desítky a ani další výkony nebyly přesvědčivé. Jeho výkonnost nepříznivě ovlivnily také rozbroje v českém skoku. Trenéra reprezentace Vasji Bajce se dotkla kritika činovníků českého skoku ze strany serveru Skoky.cz. Bajc zvažoval, že na olympiádu nepojede, a funkcionář Leoš Škoda, který měl spory s lidmi kolem Jakuba Jandy, informaci předal novinářům. Jakub Janda později přiznal, že negativní publicita a atmosféra nejistoty se podepsala na jeho psychice i výkonech. V prvním olympijském závodě (střední můstek) skončil třináctý, v druhém závodě (velký můstek) uzavíral první desítku.

Úkolem pro zbytek sezóny bylo uhájit vedení ve Světovém poháru. Ačkoli Janda nepředváděl tak suverénní výkony jako v první půli sezóny, neustále zvyšoval svůj náskok na hlavního rivala Janne Ahonena. Českému skokanovi nahrával fakt, že se Ahonen potýkal se ztrátou formy a především motivace. Finská skokanská legenda nedosáhla ani při své poslední účasti na olympijských hrách na vytoužené zlato a nechala se slyšet, že zvažuje konec kariéry. Jakub Janda si na Severském turné potřeboval vypracovat co největší náskok před poslední dvojicí závodů na leteckém můstku v Planici. Jandově stylu totiž lety na lyžích nevyhovují a v médiích opakovaně řekl, že by již rád v Planici nikdy neskákal. V Severském turné skončil celkově šestý a před lety navýšil svůj náskok na pohodlných 175 bodů. Janne Ahonen by musel ze dvou zbývajících závodů jeden vyhrát a v druhém skončit nejhůře druhý. Když v prvním závodě skončil jedenáctý, definitivně ztratil šanci na vítězství a Jakub Janda se stal prvním českým skokanem v historii, který vyhrál Světový pohár.

Startoval také na Zimních olympijských hrách 2010, kde se umístil na 14. (střední můstek) a 17. místě (velký můstek) a kde s českým týmem obsadil sedmé místo v závodě družstev. Na ZOH 2014 skončil v závodě na středním můstku na 19. příčce, na velkém můstku na 27. místě a s českým družstvem byl opět sedmý.

Plánoval, že sezóna 2017/2018, ve které se chtěl kvalifikovat na ZOH v Pchjongčchangu, bude jeho poslední.[3] Svoji sportovní kariéru však ukončil předčasně v listopadu 2017 poté, co byl zvolen do Poslanecké sněmovny. Již jako politik absolvoval ještě úvodní mítink Světového poháru v polské Visle ve dnech 17.–19. listopadu. V individuálním závodě na velkém můstku skončil již v kvalifikaci (64. místo) a v závodě družstev obsadil s českým týmem 10. příčku, takže ani zde nepostoupil do finále.[4][5]

Od roku 2008 je členem ODS.[6] V roce 2010 se stal členem Oblastní rady ODS Nový Jičín, jímž je dodnes. O rok později byl zvolen taktéž jako stálý člen Regionální rady ODS Moravskoslezského kraje a v roce 2015 se stal předsedou místní buňky ve Frenštátu pod Radhoštěm,[7] které předsedal do roku 2019. V lednu 2019 vystřídal ve vedení Oblastního sdružení ODS Nový Jičín Jakuba Unucku a zvolen naprosto většinou hlasů (98 %) se stal jeho předsedou.[8]

Za ODS byl zvolen poslancem ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 v Moravskoslezském kraji. Původně figuroval na 4. místě kandidátky, ale vlivem 2 265 preferenčních hlasů skončil nakonec druhý a získal poslanecký mandát.[9]

Jakub Janda se politicky věnuje především oblasti sportu a tělovýchovy. V Poslanecké sněmovně je místopředsedou podvýboru pro sport.[10] Po krajských volbách v roce 2012 jej strana nominovala jako člena Výboru pro tělovýchovu a sport Zastupitelstva Moravskoslezského kraje. V roce 2016 toto místo obhájil a je tak ve výboru aktivní dodnes.[11] Je dále již druhým volebním obdobím členem Komise sportu Rady města Frenštát pod Radhoštěm.[12] Aktivně vystupuje v podpoře sportu a při tvorbě zákona o sportu.[13] Je dlouhodobým zastáncem vzniku Ministerstva sportu.[14] Při vzniku Národní sportovní agentury se významně podílel na vzniku legislativy, resp. aktualizaci zákona o podpoře sportu. [15] Věnuje se také rozvoji sportovní infrastruktury v České republice, zejména skokanských areálů v ČR, podpoře talentované sportovní mládeže a sportu hendikepovaných [16][17] nebo jednotlivým sportovním odvětvím, např. vodáckému sportu.[18]

V Poslanecké sněmovně je také členem Petičního výboru a Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.[19] V rámci Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj se z pozice předsedy podvýboru pro cestovní ruch věnuje této oblasti. Poslaneckým klubem ODS byl se svým stranickým kolegou Vojtěchem Munzarem také nominován jako člen Volební komise.[20]

Jakub Janda zůstal však i po zvolení do Parlamentu ve sportovním prostředí aktivní. Janda dlouhodobě kritizoval například bývalé vedení Úseku skoku na lyžích Svazu lyžařů České republiky.[21] Valná hromada Úseku skoku na lyžích Svazu lyžařů České republiky jej 30. dubna 2018 zvolila novým předsedou českých skoků. Ve funkci tak po 14 letech vystřídal předchozího předsedu Leoše Škodu.[22][23]

V komunálních volbách v roce 2018 kandidoval za ODS na posledním místě kandidátky ve Frenštátu pod Radhoštěm.[24] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval z pozice člena ODS na 3. místě kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Moravskoslezském kraji[25] a byl znovu zvolen poslancem.[26]

• 1996/1997: 96. místo (3 body)
• 1997/1998: 70. místo (22 bodů)
• 1998/1999: 47. místo (48 bodů)
• 1999/2000: 70. místo (8 bodů)
• 2000/2001: 35. místo (113 bodů)
• 2001/2002: 32. místo (141 bodů)
• 2002/2003: 25. místo (227 bodů)
• 2003/2004: 39. místo (78 bodů)
• 2004/2005: 6. místo (1164 bodů)
• 2005/2006: 1. místo (1151 bodů)
• 2006/2007: 22. místo (253 bodů)
• 2007/2008: 49. místo (29 bodů)
• 2008/2009: 22. místo (279 bodů)
• 2009/2010: 22. místo (256 bodů)
• 2010/2011: 34. místo (119 bodů)
• 2011/2012: 25. místo (185 bodů)
• 2012/2013: 62. místo (13 bodů)
• 2013/2014: 28. místo (242 bodů)
• 2014/2015: 56. místo (34 bodů)
• 2015/2016: 32. místo (164 bodů)
• 2016/2017: 38. místo (80 bodů)

• vítěz Světového poháru (2006)
• vítěz Turné čtyř můstků (2006)
• 2. a 3. místo na mistrovství světa (2005)
• 6× vítěz závodu Světového poháru
• 7× stříbrný v závodu Světového poháru
• 7× bronzový v závodu Světového poháru
• 6. místo v celkovém pořadí Světového poháru (2005)
• vítěz letní Grand Prix (2005)
• 4× vítěz závodu letní Grand Prix
• několikanásobný mistr České republiky
• 3. místo v anketě Sportovec roku 2005
• 2× 2. místo v anketě Král bílé stopy (2004/05, 2005/06)
• 5× vítěz skokanské části ankety Král bílé stopy (2001/02–2005/06)