Jacko Ostapčuk

Jacko Ostapčuk, cyrilicí Яцко Остапчук, též Jacko Ostapczuk (4. ledna[1] nebo 4. srpna 1873[2] Nyžči Lubjanky[2][1]30. ledna 1959[1][3] Užhorod[3]), byl rakouský politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v meziválečném období politický činný na Podkarpatské Rusi.

Jacko Ostapčuk
Jacko Ostapčuk, foto z Wiener Bilder
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907  1911
Stranická příslušnost
ČlenstvíUkrajinská radik. str.
Ukrajinská soc. dem. str.
Soc. dem. str. Podkarpat. Rusi

Narození4. ledna nebo 4. srpna 1873
Nyžči Lubjanky
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. ledna 1959
Užhorod
Sovětský svaz Sovětský svaz
PříbuzníDmytro Ostapčuk (otec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Pocházel z rolnické rodiny. Jeho otec Dmytro Ostapčuk byl poslancem Haličského zemského sněmu.[3]

Vychodil školu v Krasnosilce a pak navštěvoval gymnázium v Zbaraži.[1] Od mládí byl politicky aktivní v ukrajinském národním hnutí a byl z politických důvodů vyloučen ze studia na středních školách. Vrátil se proto k rodičům a pomáhal na jejich hospodářství.[3] V době svého působení v parlamentu je Jacko Ostapčuk uváděn jako majitel hospodářství v obci Kapustynci.[2]

Politicky byl nejprve aktivní v Ukrajinské radikální straně, ke které patřil do roku 1897. Od roku 1899 byl členem Ukrajinské sociálně demokratické straně. V letech 1905–1907 redigoval její tiskový orgán Červonyj prapor.[1]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 68.[4] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen poslaneckého klubu Zastoupení rusínsko-ukrajinských sociálních demokratů.[4] Během svého parlamentního působení se spřátelil s Tomášem Masarykem.[3]

V roce 1912 se na radu Masaryka[3] přestěhoval do obce Radvaň nad Laborcom v tehdejším horním Uhersku.[1] Zakoupil zde zemědělskou usedlost a podílel se na veřejném dění.[3]

Za první světové války se podílel na osvětové práci mezi ruskými zajatci ukrajinské národnosti.[3]

V meziválečném období působil v Československu, na území Podkarpatské Rusi. V roce 1920 patřil společně s Štefanem Kločurakem a Jevhenem Puzou[3] mezi zakladatele Sociálně demokratické strany na Podkarpatské Rusi. Podílel se na vydávání jejích periodik. Stranu opustil kvůli názorovému rozkolu v roce 1929.[1]

V roce 1923 se s rodinou přestěhoval z Radvaně nad Laborcom do vesnice Strabyčovo u Mukačeva, kde koupil zemědělské hospodářství.[3] Po maďarské okupaci Podkarpatské Rusi byl zatčen. Po propuštění odešel na Slovensko a pak do Prahy.[1] Následně žil v Staré Boleslavi a psal paměti.[3] V roce 1957 se s manželkou vrátil do Užhorodu.[1]

Zemřel na zápal plic v lednu 1959.[3]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ОСТАПЧУК Яцко [online]. history.org.ua [cit. 2016-01-28]. Dostupné online. (ukrajinsky)
  2. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 141. (německy)
  3. Остання листівка Яцка Остапчука до сина Володимира [online]. zakarpattya.net.ua [cit. 2016-01-28]. Dostupné online. (ukrajinsky)
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.