Jack Rozparovač

Mapka tehdejšího Londýna s červeně vyznačenými místy, kde Jack Rozparovač vraždil

Nejrozšířenější seznam známý jako Kanonická pětice obsahuje jména následujících pěti prostitutek (nebo předpokládaných prostitutek, jako v případu Cathrine Eddowesové) z východní části Londýna zvané East End:

• Mary Ann Nicholsová (za svobodna Marry Ann Wolkerová, přezdívkou „Polly“) byla narozená 26. srpna 1845 a zavražděna v pátek 31. srpna 1888. Tělo Nicholsové bylo nalezeno brzy ráno kolem 3.40 na zemi před vchodem do stájí na Buck’s Row (dnes známé jako Durward Street), což je zapadlá ulička ve Whitechapelu asi 200 metrů od Londýnské Nemocnice.
• Annie Chapman (za svobodna Eliza Ann Smith, přezdívkou „Dark Annie“) se narodila v září roku 1841 a byla zabita v sobotu 8. září roku 1888. Tělo Chapmanové bylo nalezeno kolem 6.00 ráno a leželo u dveří na dvůr domu č. 29 v Hanbury Street ve čtvrti Spitalfields.
• Elizabeth Stride (za svobodna Elizabeth Gustafsdotter, přezdívkou „Long Liz“) byla narozena ve Švédsku 27. listopadu roku 1843 a zabita v neděli 30. září roku 1888. Její tělo bylo objeveno kolem jedné hodiny ráno. Leželo na zemi v Dutfield’s Yard na ulici Berner Street (dnes Henriques Street) ve čtvrti Whitechapel.
• Catherine Eddowes (používala přezdívky „Kate Conway“ a „Mary Ann Kelly“ odvozených ze jmen svých dvou druhů Thomase Conwaye a Johna Kellyho) se narodila 14. dubna 1842 a byla zavražděna v neděli 30. září 1888, ve stejný den jako předešlá oběť Elizabeth Stride. Ripperologisté pojmenovávají tuto situaci jako „dvojitá událost“ (v anglicky „double event“). Její tělo bylo nalezeno na Mitre Square v centru Londýna.
• Mary Jane Kelly (po výletu do Paříže si začala říkat „Marie Jeanette Kelly“, přezdívaná „Ginger“) se podle všeho narodila buď v Limericku v hrabství Limerick, nebo v Munsteru v Irsku pravděpodobně v roce 1863. Zavražděna byla v pátek 9. listopadu roku 1888. Její příšerně zohavená mrtvola byla objevena krátce po 10.40 ležící v posteli ve svém pokoji na Miller’s Court č. 13 nedaleko Dorset Street ve čtvrti Spitalfields. Na místě někdejší Dorset Street dnes stojí multifunkční komerční objekt.

Inspektor Frederick Abberline, který vraždy vyšetřoval

Tento seznam zahrnuje názory různých autorů inspirovaných soukromými poznámkami Sira Melvilla Macnaghtena, hlavního konstábla Metropolitní policie a Service Criminal Investigation Department (oddělení kriminální vyšetřovací služby) z roku 1894. Macnaghtenovy poznámky byly zveřejněny až v roce 1959 a vyjadřují především jeho vlastní názor, který nutně nemuseli sdílet i ostatní vyšetřující komisaři (například inspektor Frederick Abberline). Macnaghten začal u policie působit až rok poté, kdy došlo k vraždám, a jeho poznámky obsahovaly vážné faktické chyby o možných podezřelých.

Z tohoto důvodu někteří Ripperologové upřednostňují vynechat jedno nebo více jmen z kanonické pětice obětí. Obvykle to bývá Strideová (nebyla zohavena natolik jako ostatní oběti (kromě podříznutého hrdla) a pravděpodobně byla napadena na veřejnosti) a také Kelly (mladší než ostatní oběti, zavražděna ve vnitřních prostorách, k tomu všemu děsivě znetvořena). Někteří zase seznam rozšiřují o jména jako Martha Tabramová a jiné, jež byly pravděpodobně dalšími oběťmi Jacka Rozparovače. Někteří badatelé tvrdí, že série vražd nebyla dílem jednoho vraha, ale neznámého počtu vrahů, kteří takto jednali nezávisle na sobě.

Míra zohavení obětí se postupně zvyšovala, pouze s výjimkou Strideové (při útoku byl vrah zřejmě vyrušen). Nicholsové a Strideové nechyběly žádné orgány, Chapmanové vyjmul vrah dělohu, Eddowesové dělohu a ledvinu a navíc ji znetvořil obličej. Srdce Kellyové se nenašlo na místě činu, ale mnoho dalších vnitřních orgánů bylo vyjmuto a ponecháno v jejím pokoji.

Pět kanonických vražd bylo obvykle spácháno v noci spolu s přicházejícím víkendem, většinou ke konci měsíce nebo týden poté. Typicky v ústraní, nicméně s přístupem veřejnosti. Případ od případu nacházíme drobné nuance: Eddowesová byla jedinou zavražděnou obětí v centru Londýna, i když to bylo na hranici centra a okrajové čtvrti. Nicholsová zase jedinou obětí zavražděnou volně na ulici, ačkoli tato ulice byla tmavá a opuštěná. Hodně zdrojů tvrdí, že Chapmanová byla zavražděná krátce po východu slunce, avšak policie ani lékaři, kteří ohledávali tělo, tuto teorii nepotvrdili. Vrah Kellyové ukončil šestitýdenní pauzu mezi vraždami (mezi vraždou Nicholsové a Chapmanové uplynul pouze jeden týden, zatímco mezi vraždou Chapmanové a tzv. „dvojitou vraždou“ tři).

Hlavním problémem při identifikaci vražd uskutečněných Jackem Rozparovačem je velký výskyt podobně morbidních útoků na ženy během této éry. I přesto velká část expertů tvrdí, že typickými rysy práce Jacka Rozparovače jsou podřezání krku, zohavení těla v oblasti břicha, genitálií a obličeje a vyjmutí vnitřních orgánů.

Oběti jiných vražd a útoků (ve stejném období a podobným způsobem) byly horkými kandidáty na seznam trestných činů Jacka Rozparovače. Tyto útoky ale nebyly dostatečně zdokumentovány:

• „Fairy Fay“, přezdívka, jež byla přidělena neznámé oběti vraždy nalezené v 26. prosince roku 1887 s kůlem zabodnutým v břiše. Je možné, že „Fairy Fay“ byla pouze výmyslem tisku, který ji zaměnil s vraždou Emmy Elizabeth Smithové o předchozích Vánocích. Jméno této údajné oběti se objevilo až několik let po Kanonické pětici a je pravděpodobné, že bylo převzato z textu populární písně „Polly Wolly Doodle“, která začíná slovy „Fare thee well my fairy fay“. Většina autorů se ovšem shodla na tom, že „Fairy Fay“ nikdy neexistovala.

• Annie Millwoodová (narozena kolem roku 1850) byla přijata do nemocnice 25. února 1888 s četnými bodnými ranami na nohou a spodní části těla. Poté byla z nemocnice propuštěna. 31. března 1888 pravděpodobně zemřela přirozenou smrtí.

• Ada Wilsonová se stala obětí útoku 28. března roku 1888. S dvěma bodnými ránami na krku vyvázla živá.

• Emma Elizabeth Smithová se narodila roku 1843. Byla přepadena na Osborn Street ve Witechapelu 3. dubna 1888, kde jí dva nebo tři muži (jeden z nich nezletilý) vsunuli tupý objekt do vaginy, kterým jí roztrhli hráz. Útok přežila a zvládla dojít zpět domů i přes vážné zranění. Přátelé ji poté odvezli do nemocnice, kde upadla do kómatu a zemřela 5. dubna 1888. To byla první „vražda ve Whitechapelu“ takto zaznamenaná v policejních spisech.