Jan Antonín Pitínský

Po vystudování gymnázia a Střední knihovnické školy v Brně vystřídal několik zaměstnání. V roce 1975 založil soubor Dětské studio Divadla na provázku, kde chtěl vychovat novou generaci herců. Za tři roky na to se stal inspicientem Divadla na provázku do roku 1980. Roku 1979 začal připravovat scénář z poezie ruských básníků s názvem Lyrická agrese a rok na to uskutečnil hru Pocta Dostojevskému na ulici Česká v Brně. Vše skončilo po 10 minutách, kdy účastníky zatkla policie a odvedla je na výslech. Po výslechu byl udělen všem účinkujícím i J. A. Pitínskému zákaz činnosti, proto odjel na tři 3 roky do podhůří Jeseníků, kde pracoval mimo divadlo. Poté se vrátil zpátky do Brna, kde začal formovat soubor Ochotnický kroužek s Petrem Osolsobě v Obvodním kulturním a vzdělávacím středisku na Šelepově ulici a dali dohromady a začali zkoušet hru Amerika od Kafky. V této době si vytvořil pseudonym Jan Antonín Pitínský, kvůli svému zákazu činnosti. Pseudonym vznikl narychlo z vesnice Pitín, ze které pocházel jeho otec. V Ochotnickém kroužku napsal a poté i zrežíroval několik her.

Roku 1988 se Ochotnický kroužek dělil o prostor s HaDivadlem, s jehož souborem navázal dobrý vztah. Když se pak HaDivadlo přestěhovalo na Sukovu ulici, vznikl už pouze soubor HaDivadlo, kde se v roce 1990 J. A. Pitínský stal druhým režisérem souboru vedle Arnošta Goldflama a tím se stal profesionálním režisérem. Předtím, než nastoupil do Hadivadla, inscenoval s absolventským ročníkem činoherního herectví na JAMU hru Touha stát se indiánem od Franze Kafky. Poté s celým kolektivem HaDivadla dal dohromady prostor Kabinet Múz, kterému dal ducha a začal zkoušet autorskou hru Tutuguri, která měla premiéru 20. května 1991. Poté měl ještě několik dalších představení v HaDivadle do roku 1992, kdy kvůli osobním problémům soubor opustil. Začal hostovat po celé České i Slovenské republice.

V roce 1996 se vrátil do HaDivadla, kde začal zkoušet hru Jób, za kterou nakonec odstal cenu Alfréda Radoka.

Výběr inscenací: v Mahenově divadle Město plné prachu (1991) a Rosmersholm (2003), v pražském Divadle Na zábradlí mimo jiné Táňa, Táňa; Ritter – Dene – Voss; Divadelník; v Městském divadle ve Zlíně Osm a půl (a půl), Její pastorkyňa, Proces, Dialogy Karmelitek, Smrt Hippodamie, v HaDivadle v Brně Král Oidipús, Deadwood, v pražském Dejvickém divadle režíroval Sestru Úzkost a Spřízněné volbou, v Divadle v Dlouhé Kouzelný vrch, v plzeňském Divadle J. K. Tyla operu Dido a Aeneas, ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti Gazdinu robu a Bratry Karamazovy, v Divadle Husa na provázku Evangelium svatého Lukáše, atd.

• Ananas, medium-fox – thriller (1987)
• Matka (1988)
• Deska aneb Antonína Beneše cesta z Řídče do Brodku, na konec světa a zase zpátky (autor: Miloš Černoušek a J. A. Pitínský)
• Projekt a dálavy Kabinetu múz očima J.A.P. (uveden v prvním buletinu HaDivadla 5. května 1991)
• Pokojíček – divadelní hra (1993)
• Praha. Intimní deník hrdiny – próza (1993)
• Wolker a Bezruč. Kronika roku 1985 – román-deník (1995)
• Buldočina aneb Nakopnutá kára – divadelní hra (1995)
• Matka – sociální drama, Praha : Krystal : Divus, 1995, zpracováno jako rozhlasová hra, režie: Jan Antonín Pitínský, Český rozhlas Brno, 2013.[2]
• Jób – (1996)
• Ananas, Brno : Větrné mlýny, 1997, ISBN 80-902073-6-7
• Lulku tatíčkovi – sbírka básní (2002), ISBN 80-7227-144-X

• Jan Antonín Pitínský: Tutuguri, HaDivadlo, 20.5.1991
• Bohuslav Reynek: Blázen jsem ve své vsi, Hadivadlo, premiéra 27.6.1991
• Witold Gombrowicz: Sňatek, HaDivadlo, premiéra 23.11.1992
• Jan Antonín Pitínský: Máj, prostory rakouského gloriettu pod hradbami Špilberku, premiéra 23.6.1992
• Bible a Joseph Roth: Jób, HaDivadlo, premiéra 9.11.1996
• Sofokles: Král Oidipus, HaDivadlo, premiéra 7.11.1998
• Pete Dexter: Deadwood, HaDivadlo, premiéra 1.3.2001
• Jan Antonín Pitínský a kol.: Renata Kalenská, Lidové Noviny, HaDivadlo, premiéra 15.4.2005
• Johann Wolfgang Goethe: Spříznění volbou: Do čela, či do prsou okénko, Dejvické divadlo, premiéra 2. listopadu 2006[3]
• Thomas Bernhard: Ritter, Dene, Voss, Divadlo Na zábradlí[4]
• Friedrich Schiller: Úklady a láska, Divadlo Na zábradlí[5]
• David Harrower: Nože ve slepicích, Divadlo Na zábradlí[6]

• RESLOVÁ, Marie, Ondřej ČERNÝ, Jan DVOŘÁK, Zdeněk HOŘÍNEK, Hubert KREJČÍ, Eva PETLÁKOVÁ a Egon L. TOBIÁŠ. J.A. Pitínský: od Ameriky k Daliborovi. Praha: Pražská scéna, 2001. Režie. ISBN 80-86102-01-7.