Jóšafat
Jóšafat (hebrejsky: יְהוֹשָׁפָט, Jehošafat), v českých překladech Bible přepisováno též jako Jošafat či Jozafat, byl čtvrtým králem Judského království. Jeho jméno je vykládáno ve smyslu „Hospodin rozsoudil“.[2] Moderní historikové a archeologové uvádějí, že vládl asi v letech 870–846 př. n. l.[3] Podle kroniky Davida Ganse by však jeho kralování mělo spadat do let 3024–3047 od stvoření světa neboli do let 738–714 před naším letopočtem,[4] což odpovídá 23 létům vlády, ačkoliv v Bibli je uvedeno, že kraloval 25 let.[5][6] Židovští učenci totiž poukazují na to, že ještě za Jóšafatova života usedl na judský královský trůn jeho syn Jóram,[7] který po dva roky zastupoval svého otce v královském úřadu.
Jóšafat | |
---|---|
Narození | 907 př. n. l. |
Úmrtí | 846 př. n. l. (ve věku 60–61 let) Judské království |
Místo pohřbení | Město Davidovo |
Národnost | Synové Izraele |
Povolání | panovník |
Nábož. vyznání | jahvismus |
Děti | Jóram |
Rodiče | Ása a Maaca |
Příbuzní | Achazjáš[1] a Jehosheba (vnoučata) |
Funkce | King of Judah (do 849 př. n. l.) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jóšafat pocházel z rodu Davidova, byl synem krále Ásy a jeho manželky Azúby, dcery Šilchího. Na trůn nastoupil, když mu bylo 35 let. Judské království zveleboval, budoval nová opevnění a zřizoval stálé vojenské posádky. Upravil také vnitřní správu a soudnictví, jež svěřil do rukou lévijců, jejichž povinností bylo vyučovat Tóru a v právních záležitostech postupovat podle ní. Na organizovaném vyučování Hospodinova zákona se také sám podílel. Sousedé z okolních zemí – Pelištejci a Arabové – mu odváděli daně neboli vazalské poplatky. Uzavřel spojenectví s Izraelským královstvím tím, že oženil svého syna a nástupce Jórama s Achabovou dcerou Ataljou. Společně s izraelským králem Achabem dobývali Rámot v Gileádu, ale byli poraženi a Achab svým zraněním podlehl. Poté bylo Jóšafatovo království napadeno koalicí sousedních králů – Edomci, Moabci a Amonovci, ale dříve než se s nimi střetl, se toto spojenectví rozpadlo a vojska nepřátel se napadla navzájem, čímž Judsko získalo v regionu ještě větší respekt. Jóšafat byl jedním z nejmocnějších judských králů.
Za vlády Jóšafata měli v zemi veliký vliv proroci Jachzíel[8] a Elíezer.[9] Ti neváhali napomínat samotného krále.
Odkazy
Reference
- 2. kniha královská.
- HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 218.
- Existuje několik verzí datace vlády izraelských a judských panovníků. Tato datace podle Finkelstein – Silberman (2007), s. 30, kteří vycházejí z Anchor Bible Dictionary a Galilovy práce The Chronology of the Kings of Israel and Judah.
- GANS, David. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. S. 67, 69.
- 1Kr 22, 42 (Kral, ČEP)
- 2Pa 20, 31 (Kral, ČEP)
- 2Kr 8, 16 (Kral, ČEP)
- 2Pa 20, 14 (Kral, ČEP)
- 2Pa 20, 37 (Kral, ČEP)
Literatura
- NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo Jozafat.
- DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo JÓŠAFAT.
- FINKELSTEIN, Israel; SILBERMAN, Neil Asher. Objevování Bible: Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-869-3.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jóšafat na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Josafat v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Králové Judského království | ||
---|---|---|
Předchůdce: Ása |
870–846 př. n. l. Jóšafat |
Nástupce: Jóram |