Achab
Achab (hebrejsky: אַחְאָב Ach'av) patřil k nejvýznamnějším králům Severního izraelského království. Byl druhým králem z Omríovy dynastie a celkově v pořadí sedmým králem tohoto království. Jeho jméno se vykládá jako „Bratr (je) otcem“.[4] Dle názoru moderních historiků a archeologů vládl asi v letech 873 až 852 př. n. l.[5] Podle kroniky Davida Ganse by však jeho kralování mělo spadat do let 3021–3041 od stvoření světa neboli do rozmezí let 741–720 před naším letopočtem,[6] což odpovídá 22 letům vlády, jak je uvedeno v První knize králů.[7]
| Achab | |
|---|---|
 | |
| Narození | 935 př. n. l. |
| Úmrtí | 852 př. n. l. (ve věku 82–83 let) Ramoth-Gilead |
| Místo pohřbení | Samaří |
| Bydliště | Samaří |
| Národnost | Synové Izraele |
| Povolání | vládce |
| Nábož. vyznání | jahvismus |
| Choť | Jezábel |
| Děti | Atalja Achazjáš Jóram |
| Rodiče | Omrí |
| Rod | Omríovci |
| Příbuzní | Achazjáš[1][2][3] (vnuk) |
| Funkce | král Izraele |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Politická a hospodářská činnost
Regionální pozici izraelského království upevnil sňatkem s fénickou princeznou Jezábel. Uzavřel spojenectví s judským králem Jóšafatem – Jóšafatův syn Jóram si vzal za manželku Achabovu dceru Atalju. Mezitím opevňoval izraelská města a uskutečnil rozsáhlé stavební práce v hlavním městě Samaří. Úspěšně bojoval se Sýrií a Asýrií. V bitvě u Afeku připravil Achab zdrcující porážku aramejskému králi Ben-hadadovi.[8] Později ale Ben-hadadovi pomohl ve střetu s asyrským vojskem v bitvě u Karkaru na řece Orontu a tím zastavil případný postup Salmanassara III. blíž k izraelskému území.[9] Jednalo se ale pouze o dočasné spojenectví. Po asi tříletém období míru s aramejským králem totiž došlo k vojenské potyčce, při níž byl Achab smrtelně raněn náhodně vystřeleným šípem[10] a místo něj na izraelský trůn v Samaří usedl jeho syn Achazjáš.
Náboženská orientace
Období Achabovy vlády se vyznačovalo ostrými náboženskými konflikty mezi ctiteli Baalovými, podporovanými dvorem a zejména jeho fénickou manželkou, a ctiteli Hospodinovými. Proti králi vystupovali proroci Elijáš a Míkajáš. V Bibli jsou Achab a jeho manželka vylíčeni jako bezbožní, tyranští a zločinní vladaři, což se projevilo zejména zosnováním vraždy Nábota, jehož vinice se oba manželé chtěli zmocnit.[11]
Achabovy zločiny se později staly záminkou pro vyvraždění Omríovců Jehúem.
Odkazy
Reference
- Atalija. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek II. 1890.
- Afalija. In: Encyklopedický lexikon, svazek 3. 1835.
- Atalija. In: Židovská encyklopedie Brockhause a Jefrona, svazek 3. 1909.
- HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 46.
- Existuje několik verzí datace vlády izraelských a judských panovníků. Tato datace podle Finkelstein – Silberman (2007), s. 30, kteří vycházejí z Anchor Bible Dictionary a Galilovy práce The Chronology of the Kings of Israel and Judah.
- GANS, David. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. S. 67-68.
- 1Kr 16, 29 (Kral, ČEP)
- 1Kr 20, 26–30 (Kral, ČEP)
- JEPSEN, Alfred. Královská tažení ve starém Orientu. Prameny k dějinám starověké Palestiny. Praha: Vyšehrad, 1987. S. 149.
- 1Kr 22, 34–37 (Kral, ČEP)
- 1Kr 21, 1–16 (Kral, ČEP)
Literatura
- NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo Achab.
- DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo ACHAB.
- FINKELSTEIN, Israel; SILBERMAN, Neil Asher. Objevování Bible: Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-869-3.
- Brad E. Kelle: What's in a name? Neo-Assyrian designations for the Northern Kingdom and their implications for Israelite history and Biblical interpretation. in: Journal of Biblical Literature. Atlanta 121.2002,4, 639-666. ISSN 0021-9231
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Achab na Wikimedia Commons
