Ján Ružiak

Studoval práva v Prešově.[3] Od roku 1875 byl advokátem v Liptovském Sv. Mikuláši.[1] Byl veřejně aktivní. Hrál ochotnické divadlo, podporoval národní a kulturní spolky.[3]

V 90. letech 19. století patřil mezi nově nastupující politiky Slovenské národní strany. V roce 1901 se za ni dostal na Uherský sněm.[4] V roce 1918 byl signatářem Martinské deklarace.[3]

Po vzniku Československa zasedal v Revolučním národním shromáždění za slovenský klub (slovenští poslanci Revolučního národního shromáždění ještě nebyli organizováni podle stranických frakcí).[5] Mandát poslance nabyl v lednu 1919. Profesí byl advokátem.[6]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění za Slovenskou národní a rolnickou stranu. Po jeho smrti roku 1921 místo něj do senátu jako náhradník usedl Samo Daxner.[7]

Angažoval se v slovenské evangelické církvi. Byl prvním dozorcem Východního disktriktu této církve a předseda dozorčího výboru Tranoscia.[8]

Zemřel, raněn mrtvicí,[9] v prosinci 1921.[2]