Ján Mucha (1982)

V létě 2002 proto přestoupil do klubu MŠK Žilina. I když v týmu nedostával příliš prostoru, získal s ním dva mistrovské tituly (v ročnících 2002/03 a 2003/04), také s ním dvakrát vyhrál Slovenský Superpohár (v letech 2003 a 2004). Celkem za celek během tří let odehrál 32 utkání v lize.

Před sezonou 2005/06 přestoupil ze Žiliny do polského mužstva Legia Varšava.

Po prvních dvou letech, kdy nechytal vůbec nebo jen sporadicky, se stal jedničkou Legie. Podle polského deníku Przegląd Sportowy měl na konci října 2008 hodnotu jeden milión eur.[3] Po skončení ročníku 2008/09 byl jedničkou na pozici brankáře v Jedenáctce Ekstraklasy. Ta byla sestavena podle novinářů na základě známek, kterou hráči dostávali po každém zápasu a zároveň musel daný fotbalista odehrát minimálně 16 zápasů.[4] S Legií získal postupně titul (sezona 2005/06), polský pohár (ročník 2007/08) a triumfoval i v polském Superpoháru (rok 2008). Během celého svého působení odchytal 95 ligových střetnutí.

V zimě 2009/10 o něho projevilo zájem mnoho špičkových klubů. Nakonec 21. ledna 2010 podepsal tříletou smlouvu platnou od léta 2010 s anglickým celkem Everton FC z Premier League, na jaře 2010 působil ještě v Legii.[5]

Po přestupu do Evertonu příliš šancí nedostával, plnil pouze roli náhradníka amerického brankáře s neotřesitelnou pozicí v klubu Tima Howarda. Svůj debut v nejvyšší soutěži si odbyl až 2. března 2013 ve 28. ligovém kole při výhře 3:1 nad Readingem FC. První ligový start si tak připsal po více než třech letech od podpisu smlouvy.[6] Premiéra v FA Cupu dopadla hůře, 9. 3. 2013 inkasoval Everton s Jánem Muchou v bráně ve čtvrtfinále anglického poháru proti Wiganu Athletic v rozmezí 270 sekund tři góly a ze soutěže po prohře 0:3 vypadl.[7] Svou první nulu v Premier League vychytal během druhého zápasu hraného 16. března 2013 proti Manchesteru City a měl zásluhu na vítězství 2:0.[8] V poslední červnový den roku 2013 mu v Evertonu skončila smlouva, tým mu prodloužení kontraktu nenabídl.[9] Za mužstvo nastoupil ke dvěma zápasům v lize.

V červenci 2013 zamířil jako volný hráč (zadarmo) do Ruska, kde se upsal na dvě sezony klubu PFK Křídla Sovětů Samara.[10]

Ligový debut si odbyl v sedmém kole hraném 1. 9. 2014, kdy svým čistým kontem přispěl k bezbrankové remíze proti Kubáni Krásnodar.[11] Svoji druhou nulu vychytal v 15. kole proti Tereku Groznyj (výhra 1:0).[12] Následně mu nedal gól žádný z hráčů týmu FK Krasnodar, Samara zvítězila doma v poměru 1:0.[13] Mužstvo skončilo v tabulce po konci ligy na čtrnáctém místě a o udržení prvoligové příslušnosti i na nadcházejí ročník muselo bojoval v baráži proti Torpedu Moskva. Samara s Muchou v sestavě nejprve podlehla soupeři 0:2, v odvetě hrané na domácí půdě remizovala s Torpedem 0:0 a spadla do druhé nejvyšší soutěže. Na podzim 2014 nanastoupil k žádnému utkání v lize, celkem během svého působení odchytal 12 ligových střetnutí.

V lednu 2015 odešel ze Samary na hostování do tehdejšího prvoligového nováčka ruské první ligy Arsenalu Tula, kde se sešel se svým krajanem Lukášem Tesákem.[14]

Premiéru v dresu Arsenalu Tula si připsal 9. března 2015 v 18. kole proti Rubinu Kazaň (prohra 0:1).[15] Svoji první nulu vychytal v následujím kole, kdy pomohl k výhře 1:0 nad půdě Lokomotivu Moskva.[16] V dubnu 2015 udržel sérii 306 minut bez inkasovaného gólu.[17] Branku nedostal ve třech celých zápasech, postupně vychytal střelce klubů FK Spartak Moskva, FK Ufa a FK Amkar Perm. Arsenal ve všech těchto zápasech zvítězil 1:0. Tým bojoval v nejvyšší lize o záchranu, která se nezdařila. Na jaře 2015 nastoupil ke dvanácti ze třinácti možných zápasů v lize.

Koncem června 2015 se vrátil na Slovensko a uzavřel smlouvu do konce ročníku 2018/19 se Slovanem Bratislava, přestože měl nabídky z Belgie, Turecka, Polska i Ruska.[17][18] V mužstvu doplnil brankářskou dvojici Dominik Greif - Martin Krnáč, Dušan Perniš krátce po jeho příchodu odešel a stal se posilou řeckého celku Iraklis Soluň.

Se Slovanem bojoval na podzim 2015 o postup do základní skupiny Evropské ligy UEFA 2015/16. V prvních dvou předkolech proti gibraltarskému klubu Europa FC (výhry 6:0 a 3:0) a proti týmu UC Dublin z Irska (výhry 1:0 a 5:1) nechytal. Představil se až ve třetím předkole v souboji s ruským mužstvem FK Krasnodar, se kterým klub prohře 0:2 a remíze 3:3 vypadl.

Svůj ligový debut v dresu týmu si odbyl v prvním kole hraném 19. 7. 2015 proti ViOnu Zlaté Moravce, kdy pomohl k výhře 2:1 na půdě tohoto soupeře.[19] Se Slovanem na jaře 2016 došel až do finále slovenského poháru, kde mužstvo podlehlo v utkání hraném v Trnavě klubu AS Trenčín v poměru 1:3.[20] V ročníku 2015/16 odehrál 28 ligových střetnutí a vychytal celkem čtrnáct čistých kont, z toho dvakrát nedostal branku od týmů FC ViOn Zlaté Moravce (výhra 2:0[21] a remíza 0:0[22]), FC Spartak Trnava (výhra 2:0[23] a remíza 0:0[24]), AS Trenčín (remíza 0:0[25] a výhra 2:0[26]), FC DAC 1904 Dunajská Streda (výhry 1:0[27] a 2:0[28]) a od MFK Skalica (2x výhra 2:0)[29][30], v jednom případě se proti němu neprosadili střelci mužstev FO ŽP ŠPORT Podbrezová (výhra 1:0)[31], MFK Zemplín Michalovce (výhra 1:0)[32] a MŠK Žilina (remíza 0:0).[33]

S klubem se představil v prvním předkole Evropské ligy UEFA 2016/17 proti albánskému týmu KF Partizani. První zápas skončil bezbrankovou remízou, ale odveta v Senici se neuskutečnila. Partizani bylo přesunuto do druhého předkola Ligy mistrů UEFA 2016/17 na místo tehdejšího albánského mistra KF Skënderbeu Korçë vyloučeného kvůli podezření z ovlivňování zápasů a Slovan postoupil automaticky do dalšího předkola.[34] Ve druhém předkole Slovan remizoval 0:0 a prohrál 0:3 s mužstvem FK Jelgava z Lotyšska a vypadl.

V sezoně 2016/17 se podílel na zisku domácího poháru, přestože ve finále hraném 1. května 2017 proti tehdy druholigovému týmu MFK Skalica kvůli zranění nenastoupil. Jeho spoluhráči porazili soupeře v poměru 3:0.[35][36] Kvůli zranění nehrál ani v posledních šesti utkáních v lize. Celkem v ročníku nastoupil do 23 ligových střetnutí, v nichž sedmkrát nedostal branku. 19. června 2017 ve Slovanu po vzájemné dohodě skončil.[37]

V červnu 2017 podepsal dvouletou smlouvu s polským prvoligovým klubem Bruk-Bet Termalica Nieciecza, kde tehdy působila řada jeho krajanů.[38] V dresu Termalici debutoval v lize 16. 7. 2017 v úvodním kole v souboji s Jagiellonií Białystok (prohra 0:1).[39] Na jaře 2018 s týmem bojoval o záchranu v nejvyšší soutěži, která se nezdařila. Během roku odchytal 27 zápasů v lize a ve třech z nich udržel čisté konto.

V průběhu podzimní části sezony 2018/19 uzavřel jako volný hráč krátkodobý kontrakt do ledna 2019 se skotským celkem Hamilton Academical FC. Ligový debut absolvoval v 15. kole hraném 1. prosince 2018 proti týmu St. Mirren FC (prohra 1:3).[40] Na podzim 2018 odchytal dvě ligové utkání, v jednom z nich nedostal gól. V lednu 2019 ukončil svoji hráčskou kariéru.

Zúčastnil se Mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice.[2] Odchytal všechny čtyři zápasy Slovenska na turnaji, postupně v základní skupině F 15. června s nováčkem šampionátu Novým Zélandem (remíza 1:1)[51], 20. 6. s Paraguayí (prohra 0:2)[52] a 24. června s Itálií (výhra 3:2)[53] Slovensko postoupilo do osmifinále, kde se střetlo s Nizozemskem a po prohře 1:2 s favoritem Mistrovství světa bylo z turnaje vyřazeno.[54]

Trenér Ján Kozák jej vzal společně s dalšími brankáři Matúšem Kozáčikem a Jánem Novotou na EURO 2016 ve Francii, kam se Slovensko probojovalo poprvé v éře samostatnosti. Na turnaji byl náhradním brankářem a nenastoupil v žádném utkání, post jedničky vykonával Kozáčik.

Ján Mucha (2010)

Zápasy Jána Muchy za A-mužstvo Slovenska

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ján Mucha na Wikimedia Commons
• Profil hráče na skslovan.com (slovensky) [neex. odkaz]
• Profil hráče na legia.com (polsky) [neex. odkaz]
• Profil hráče na fortunaliga.sk (slovensky)
• Profil hráče na iDNES.cz
• Profil hráče na 90minut.pl (polsky)
• Profil hráče na soccerway.com (anglicky)
• Profil hráče na transfermarkt.com (anglicky)
• Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)
• Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu na eu-football.info (rusky)(anglicky)