Ján Mazúr

Byl synem chudého stolařského mistra. Otec odešel za prací do Ameriky a Ján ve věku devíti měsíců s matkou přesídlil do USA. V meziválečném období žil opět na Slovensku, stal se členem odborové organizace a vstoupil do KSČ. Pomáhal budovat lokální organizační síť komunistické strany.[5]

Do roku 1944 pracoval jako dělník v Martině.[2] Patřil mezi organizátory Slovenského národního povstání.[3] Byl členem povstalecké Slovenské národní rady.[4] Na sjednocovacím sjezdu KSS v září 1944 byl zvolen do Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska.[6]

Po 2. světové válce byl v letech 1945-1946 poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSS. V parlamentu setrval do parlamentních voleb v roce 1946.[7] Po osvobození zastával rovněž funkci předsedy ONV (1945–1946[4]) a později MNV v Martině. Byl též ředitelem továrny na celulózu v Gemerské Hôrce. Byl funkcionářem Slovenské odborové rady.[2]

V letech 1964-1968 zasedal jako poslanec v Národním shromáždění Československé socialistické republiky. Do zákonodárných sborů nastoupil i koncem 60. let 20. století po federalizaci Československa, kdy se v letech 1969-1971 stal poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění.[8][9]

Byl mu udělen Řád republiky, Řád práce a sovětský Řád rudé hvězdy. Zemřel v pátek 27. října 1972 ve večerních hodinách (uváděno i datum úmrtí 28. října 1972[4]), po těžké a dlouhé nemoci.[3]