Ján Francisci

Studoval na gymnáziu v Banské Bystrici, kde byl mimo jiné žákem významného slovenského polyhistora, encyklopedisty, filozofa a spisovatele Mateje Bely z Očovej. V hudbě byl jeho učitelem hlavně otec Juraj Francisci a místní varhaníci M. Thomasi a J. Karchut. V hudební teorii se vzdělával sám, převážně studiem spisů Johanna Matthesona. S Matthesonem si i dopisoval.

Po absolvování školy působil v letech 1709–1721 v Banské Bystrici jako učitel a regenschori evangelické církve. V roce 1922 vycestoval do Evropy. Ve Vídni se spřátelil se skladateli Johannem Josephem Fuxem a Georgem Reutterem. V roce 1725 slyšel v Lipsku hrát Johanna Sebastiana Bacha.

Na pozvání rektora bratislavského evangelického gymnázia, svého bývalého učitele, Mateje Bela, přijal v roce 1733 místo ředitele kůru v Bratislavě. V Bratislavě však nebyl spokojen a proto se v roce 1735 vrátil do Banské Bystrice. Tam pak působil jako varhaník evangelického kostel až do své smrti v roce 1758.

V opisech se zachovalo pouze několik jeho skladeb pro varhany a cembalo. Nejvíce v rukopisném sborníku bratislavského varhaníka J. A. Schantracha. Je známa árie komponovaná ke příležitosti rozloučení Mateje Bely s Banskou Bystricí, která je však ztracena. Napsal rovněž spis Introductio in Generalem Bassum (Úvod do generálního basu).

• Slovenský biografický slovník II. (E–D). Matica slovenská, 1987
• Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, Státní hudební vydavatelství, Praha, s. 344
• K. Hudec: Hudba v Banskej Bystrici. L. Mikuláš, 1941

• Stručný životopis