Izotopy hafnia

Přírodní hafnium (₇₂Hf) je tvořeno pěti stabilními izotopy; ¹⁷⁶Hf (přirozený výskyt 5,26 %), ¹⁷⁷Hf (18,60 %), ¹⁷⁸Hf (27,28 %), ¹⁷⁹Hf (13,62 %) a ¹⁸⁰Hf (35,08 %); a jedním radioizotopem, ¹⁷⁴Hf, (poločas přeměny 2,0×10¹⁵ let, 0,16 %). Bylo také popsáno 32 umělých radioizotopů, s nukleonovými čísly 153 až 190, a několik jaderných izomerů tohoto prvku. Nejstabilnější umělé radioizotopy jsou ¹⁸²Hf (poločas přeměny 8,90×10⁶ let), ¹⁷²Hf (1,87 let), ¹⁷⁵Hf (70 dnů), ¹⁸¹Hf (42,39 d) a ¹⁷³Hf (23,6 hodin). Všechny ostatní mají poločasy kratší než 17 hodin, většinou pod 2 minuty. Radioizotopy s nukleonovým číslem 175 a nižším se většinou přeměňují beta plus přeměnou na izotopy lutecia, zatímco u ¹⁸¹Hf a těžších radioizotopů probíhá přeměna beta minus na tantal.[1].

Seznam izotopů

symbol nuklidu	Z(p)	N(n)	hmotnost izotopu (u)	poločas přeměny[1]	způsob(y) přeměny[1]	produkt(y) přeměny[2]	jaderný spin[1]	reprezentativní izotopové složení (molární zlomek)[1]	rozmezí přirozeného výskytu (molární zlomek)
symbol nuklidu	excitační energie			poločas přeměny[1]	způsob(y) přeměny[1]	produkt(y) přeměny[2]	jaderný spin[1]	reprezentativní izotopové složení (molární zlomek)[1]	rozmezí přirozeného výskytu (molární zlomek)
¹⁵³Hf	72	81	152,970 69(54)	>60 ns
^153mHf	750(100) keV			500 ms			-11/2
¹⁵⁴Hf	72	82	153,964 86(54)	2(1) s	β⁺	¹⁵⁴Lu	0
¹⁵⁵Hf	72	83	154,963 39(43)	840(30) ms	β⁺	¹⁵⁵Lu
¹⁵⁶Hf	72	84	155,959 36(22)	23(1) ms	α	¹⁵²Yb	0
^156mHf	1 959 keV			520(10) µs	α	¹⁵²Yb	+8
¹⁵⁷Hf	72	85	156,958 40(21)	115(6) ms	α (86 %)	¹⁵³Yb	-7/2
¹⁵⁷Hf	72	85	156,958 40(21)	115(6) ms	β⁺ (14 %)	¹⁵⁷Lu	-7/2
¹⁵⁸Hf	72	86	157,954 799(19)	2,85(7) s	β⁺ (55,7 %)	¹⁵⁸Lu	0
¹⁵⁸Hf	72	86	157,954 799(19)	2,85(7) s	α (44,3 %)	¹⁵⁴Yb	0
¹⁵⁹Hf	72	87	158,953 995(18)	5,6(4) s	β⁺ (65 %)	¹⁵⁹Lu	-7/2
¹⁵⁹Hf	72	87	158,953 995(18)	5,6(4) s	α (35 %)	¹⁵⁵Yb	-7/2
¹⁶⁰Hf	72	88	159,950 684(12)	13,6(2) s	β⁺ (99,3 %)	¹⁶⁰Lu	0
¹⁶⁰Hf	72	88	159,950 684(12)	13,6(2) s	α (0,7 %)	¹⁵⁶Yb	0
¹⁶¹Hf	72	89	160,950 275(24)	18,4(4) s	β⁺ (>99,87 %)	¹⁶¹Lu
¹⁶¹Hf	72	89	160,950 275(24)	18,4(4) s	α (<0,13 %)	¹⁵⁷Yb
¹⁶²Hf	72	90	161,947 21(1)	39,4(9) s	β⁺ (99,992 %)	¹⁶²Lu	0
¹⁶²Hf	72	90	161,947 21(1)	39,4(9) s	α (0,008 %)	¹⁵⁸Yb	0
¹⁶³Hf	72	91	162,947 09(3)	40,0(6) s	β⁺	¹⁶³Lu
¹⁶³Hf	72	91	162,947 09(3)	40,0(6) s	α (<10⁻⁴%)	¹⁵⁹Yb
¹⁶⁴Hf	72	92	163,944 367(22)	111(8) s	β⁺	¹⁶⁴Lu	0
¹⁶⁵Hf	72	93	164,944 57(3)	76(4) s	β⁺	¹⁶⁵Lu	-5/2
¹⁶⁶Hf	72	94	165,942 18(3)	6,77(30) min	β⁺	¹⁶⁶Lu	0
¹⁶⁷Hf	72	95	166,942 60(3)	2,05(5) min	β⁺	¹⁶⁷Lu	-5/2
¹⁶⁸Hf	72	96	167,940 57(3)	25,95(20) min	β⁺	¹⁶⁸Lu	0
¹⁶⁹Hf	72	97	168,941 26(3)	3,24(4) min	β⁺	¹⁶⁹Lu	-5/2
¹⁷⁰Hf	72	98	169,939 61(3)	16,01(13) h	EC	¹⁷⁰Lu	0
¹⁷¹Hf	72	99	170,940 49(3)	12,1(4) h	β⁺	¹⁷¹Lu	+7/2
^171mHf	21,9 keV[1]			29,5(9) ms	IC	¹⁷¹Hf	-1/2
^171mHf	21,9 keV[1]			29,5(9) ms	β⁺	¹⁷¹Lu	-1/2
¹⁷²Hf	72	100	171,939 448(26)	1,87(3) r	EC	¹⁷²Lu	0
^172mHf	2 005,58(11) keV			163(3) ns			-8
¹⁷³Hf	72	101	172,940 51(3)	23,6(1) h	β⁺	¹⁷³Lu	-1/2
¹⁷⁴Hf	72	102	173,940 046(3)	2,0(4)×10¹⁵ r	α	¹⁷⁰Yb	0	0,001 6(1)	0,001 619–0,001 621
^174m1Hf	1 549,3 keV			138(4) ns			+6
^174m2Hf	1 797,5(20) keV			2,39(4) µs			-8
^174m3Hf	3 311,7 keV			3,7(2) µs			+14
¹⁷⁵Hf	72	103	174,941 509(3)	70(2) d	β⁺	¹⁷⁵Lu	-5/2
¹⁷⁶Hf[3]	72	104	175,941 408 6(24)	Pozorovatelně stabilní[4]			0	0,052 6(7)	0,052 06–0,052 71
¹⁷⁷Hf	72	105	176,943 220 7(23)	Pozorovatelně stabilní[5]			-7/2	0,186 0(9)	0,185 93–0,186 06
^177m1Hf	1 315,5 keV[1]			1,09(5) s	IC	¹⁷⁷Hf	23/2+
^177m2Hf	1 342,38(20) keV			55,9(12) µs			-19/2
^177m3Hf	2 740,0 keV[1]			51,4(5) min	IC	¹⁷⁷Hf	-37/2
¹⁷⁸Hf	72	106	177,943 698 8(23)	Pozorovatelně stabilní[6]			0	0,272 8(7)	0,272 78–0,272 97
^178m1Hf	1 147,4 keV[1]			4,0(2) s	IC	¹⁷⁸Hf	-8
^178m2Hf	2 446,1 keV[1]			31(1) r	IC		+16
^178m3Hf	2 573,5(5) keV			68(2) µs			-14
¹⁷⁹Hf	72	107	178,945 816 1(23)	Pozorovatelně stabilní[7]			+9/2	0,136 2(2)	0,136 19–0,136 3
^179m1Hf	375,0 keV[1]			18,67(4) s	IC	¹⁷⁹Hf	-1/2
^179m2Hf	1 105,7 keV[1]			25,05(25) d	IC		-25/2
¹⁸⁰Hf	72	108	179,946 550 0(23)	Pozorovatelně stabilní[8]			0	0,350 8(16)	0,350 76–0,351
^180m1Hf	1 141,5 keV[1]			5,53(2) h	IC (99,69 %)	¹⁸⁰Hf	-8
^180m1Hf	1 141,5 keV[1]			5,53(2) h	β⁻ (0,31 %)	¹⁸⁰Ta	-8
^180m2Hf	1 374,15(4) keV			0,57(2) µs			-4
^180m3Hf	2 425,8(10) keV			15(5) µs			+10
^180m4Hf	2 486,3(9) keV			10(1) µs			+12
^180m5Hf	2 538,3(12) keV			>10 µs			+14
^180m6Hf	3 599,3(18) keV			90(10) µs			-18
¹⁸¹Hf	72	109	180,949 101 2(23)	42,39(6) d	β⁻	¹⁸¹Ta	-1/2
^181m1Hf	595(3) keV			80(5) µs			+9/2
^181m2Hf	1 040(10) keV			~100 µs			+17/2
^181m3Hf	1741,9 keV[1]			1,5(5) ms	IC		-25/2
¹⁸²Hf	72	110	181,950 554(7)	8,90(9)×10⁶ r	β⁻	¹⁸²Ta	0
^182mHf	1 172,9 keV[1]			61,5(15) min	β⁻ (54 %)	¹⁸²Ta	-8
^182mHf	1 172,9 keV[1]			61,5(15) min	IC (46 %)	¹⁸²Hf	-8
¹⁸³Hf	72	111	182,953 53(3)	1,018(2) h	β⁻	¹⁸³Ta	-3/2
^183mHf	1,464 MeV[1]			31,5(265) s	IC	¹⁸³Hf
¹⁸⁴Hf	72	112	183,955 45(4)	4,12(5) h	β⁻	¹⁸⁴Ta	0
^184mHf	1 272,2 keV			48(10) s	β⁻	¹⁸⁴Ta	-8
¹⁸⁵Hf	72	113	184,958 82(21)	3,5(6) min	β⁻	¹⁸⁵Ta
¹⁸⁶Hf	72	114	185,960 89(32)	2,6(12) min	β⁻	¹⁸⁶Ta	0
¹⁸⁷Hf	72	115	186,964 59(43)	270(80) ns	β⁻	¹⁸⁷Ta
¹⁸⁸Hf	72	116	187,966 85(54)		β⁻	¹⁸⁸Ta	0
¹⁸⁹Hf	72	117			β⁻	¹⁸⁹Ta
¹⁹⁰Hf	72	118		>160 ns	β⁻	¹⁸⁹Ta	0

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of hafnium na anglické Wikipedii.

Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2017-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22.
Stabilní izotopy tučně
Využívá se v lutecium-hafniovém datování.
Předpokládá se alfa rozpad na ¹⁷²Yb.
Předpokládá se alfa rozpad na ¹⁷³Yb.
Předpokládá se alfa rozpad na ¹⁷⁴Yb.
Předpokládá se alfa rozpad na ¹⁷⁵Yb.
Předpokládá se alfa rozpad na ¹⁷⁶Yb.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[icn-1] Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2017-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22.

[2] Stabilní izotopy tučně

[3] Využívá se v lutecium-hafniovém datování.

[4] Předpokládá se alfa rozpad na ¹⁷²Yb.

[5] Předpokládá se alfa rozpad na ¹⁷³Yb.

[6] Předpokládá se alfa rozpad na ¹⁷⁴Yb.

[7] Předpokládá se alfa rozpad na ¹⁷⁵Yb.

[8] Předpokládá se alfa rozpad na ¹⁷⁶Yb.