Ivo Bretaňský
Ivo Bretaňský, také Ivo Hélory (francouzsky Yves Hélory de Kermartin nebo Yves de Tréguier; 17. října 1253, Minihy-Tréguier – 19. května 1303 tamtéž) byl církevní soudce a obhájce. Ve 14. století byl prohlášen za svatého papežem Klementem VI.
Svatý Ivo Bretaňský | |
---|---|
Kněz | |
Datum narození | 1253 |
Místo narození | Minihy-Tréguieru |
Datum úmrtí | 19. května 1303 |
Svátek | 19. května |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
Patronem | Bretaně, právníků a chudých |
Život
Studoval na proslulých teologických školách v Orleánsu i v Paříži. Díky svým znalostem se stal církevním soudcem již ve velmi mladém věku. Své povolání však vykonával svědomitě. Byl velmi pokorný a oplýval křesťanskou láskou.[zdroj?] Brzy si jeho kvalit všiml biskup z Tréguier a chtěl ho do svých služeb. Ivo tedy přijal kněžské svěcení a stal se biskupovým právníkem. Obhajoval hlavně chudé, protože ti si právníka nemohli dovolit. Ve svém panském domě brzy vybudoval sirotčinec, nemocnici, útulek a jídelnu pro chudé. Sám světec spával na zemi. Při tomto velkém vypětí brzy onemocněl a byl upoután na lůžko. Když už tedy nemohl pomáhat chudým hmotně, pomáhal jim duchovně a 19. května 1303 zemřel.
Je patronem Bretaně a právníků (soudců, advokátů, notářů), také farářů, soustružníků, chudých, sirotků a opuštěných dětí. Pomocník při soudních sporech.[1] Zobrazován bývá v soudcovském taláru se svitky v ruce a provazem, obklopen chudými.
Tento světec má svoji sochu i na pražském Karlově mostě, jejímž autorem je Matyáš Bernard Braun. Socha byla vytvořena roku 1708 na zakázku právnické fakulty, jejímž je Ivo Bretaňský patronem.[2]
Reference
- GLET, Jiří. Svatí na Karlově mostě (I. část) [online]. Stastniseniori.cz, 2013-11-18 [cit. 2015-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-02.
- Sv. Ivo [online]. Praha: Muzeum Karlova mostu [cit. 2015-02-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivo Bretaňský na Wikimedia Commons