Ivan Pfaff

Vystudoval na pražské a brněnské Filozofické fakultě historii a anglistiku. Po studiu pracoval v regionálních muzeích. Od října 1946 do února 1948 přispíval do tehdejších Lidovek (Svobodné noviny), v šedesátých letech do časopisů jako (Literární noviny, Kulturní noviny, Student, Orientace, Kulturní tvorba, Tvar.

Na přelomu let 1967 a 1968 byl necelého půl roku vězněn StB. Podle svědectví Bohumila Doležala se Ivan Pfaff v roce 1965 na sekretariátu Svazu čs. spisovatelů „zmocnil“ podpisových archů pod protestní peticí proti zákazu časopisu Tvář, „připsal k nim vlastní ohnivou výzvu proti komunistickému útlaku v Československu a vše poslal nic netušícímu Pavlu Tigridovi. Výzvě se dostalo na Západě velké publicity a začala se jí okamžitě zabývat StB. Ta poměrně rychle zjistila vznik pseudoiniciativy i jejího konstruktéra a pana Pfaffa zavřeli, až zčernal.“[1]

Po srpnu 1968 odešel do NSR, kde zprvu pracoval jako vědecký stipendista různých nadací (1969–1996). Přispíval do FAZ, NZZ. Přispíval také do Tigridova pařížského Svědectví a Pelikánových římských Listů, do čtvrtletníku Proměny vydávaného v New Yorku (členem redakční rady v letech 1971–1976); zařazen do římských Studií (dvojčíslo 43–44 s titulem Básníci ve stínu šibenice).

Od roku 1990 jeho články zveřejňovala také česká periodika jako Ateliér, Tvar, Svobodný zítřek, Sešity, Lidovky.

V devadesátých letech vstoupil do diskuse o roli Edvarda Beneše při poválečném vyhnání Němců. Byl částečně kritizován za některé – na historika emocionální – příspěvky, snažící se Benešův nacionalismus obhajovat. Na druhou stranu kritizoval jeho prosovětské „vazalství“.

Roku 1992 v Praze habilitoval, zemřel v Heidelbergu 28. června 2014.

• „Nebyl to Stalin, ale jeho český host [Edvard Beneš], který v prosinci 1943 definoval vztahy obou zemí jako vazalství Československa … Sovětsko-československá smlouva otevřela Sovětskému svazu dveře do střední Evropy, dávno před průnikem Rudé armády do tohoto prostoru.“
  v německém originále: „Es war nicht Stalin, sondern sein tschechischer Gast, der im Dezember 1943 die gegenseitigen Beziehungen beider Länder als Vasallentum der Tschechoslowakei definierte … Der Vertrag öffnete der Sowjetunion eine Tür nach Mitteleuropa, lange vor dem Durchbruch der Roten Armee in diesem Raum.“ (FAZ, 12. 12. 1993)

• Tradice česko-ruských vztahů v dějinách – projevy a doklady, spoluautor Vladimír Závodský, 1957
• Jan Neruda a české demokratické hnutí v letech šedesátých: Příspěvek k společenskému složení národně osvobozeneckého boje v závěru buržoazně demokratické revoluce. Praha: ČSAV, 1963. 106 s. (Rozpravy ČSAV, ročník 73/1963. Řada společenských věd, seš. 8, 1963.)
• Česká kultura v zápase proti fašismu 1933–1938, 1969.
• Lidé a systém. In: KRATOCHVIL, Antonín, ed. Básníci ve stínu šibenice: antologie z děl českých spisovatelů – politických vězňů stalinské éry. V Římě: Křesťanská akademie, 1976, s. 79-96.
• Historické kořeny reformního hnutí v České společnosti. Köln: Index, 1988.
• Die moderne tschechische Geschichte in der Produktion tschechoslowakischer Exilverlage und in tschechoslowakischen Exilzeitschriften 1969/1987. In: Bohemia. Bd.29, Heft 2. 1988. S. 391–399.
• Česká levice proti Moskvě 1936–1938. Praha: Naše vojsko, 1993.
• Sovětská zrada 1938. Praha: Bea, 1993.
• O perspektivu lidského společenství – politické myšlení Karla Čapka. Praha: Artfórum-Jazzová sekce, 1994. ISBN 80-85271-09-5.
• Česká přináležitost k Západu v letech 1815–1878 – k historii českého evropanství mezi vídeňským a berlínským kongresem. Doplněk. Brno, 1996. ISBN 80-85765-60-8.
• Česká kultura mezi pravicí a levicí – Z kulturně politických zápasů předválečných
• Die Sowjetunion und die Verteidigung der Tschechoslowakei 1934-1938. Versuch der Revision einer Legende, svazek 21 řady Ostmitteleuropa in Vergangenheit und Gegenwart. Köln : Weimar : Wien: Böhlau Verlag, 1996. ISBN 3-412-15493-8, ISBN 978-3-412-15493-6.
• Die Gefahr der Sowjetisierung der Tschechoslowakei im Falle einer russischen Hilfeleistung. In: Mythos München = Le Mythe de Munich = The Myth of Munich. Fritz Taubert (ed.). Mnichov: R. Oldenbourg Verlag, 2002, s. 25–39. ISBN 3-486-56673-3.
• Francie a Čechy v Evropě národních států: francouzská politika F. L. Riegra 1867–1878. Praha: Euroslavica, 2013. 260 s. ISBN 978-80-87825-01-3.