Ivan Karastojanov

Ivan Anastasov Karastojanov (28. srpna 1853 Samokov – 4. června 1922) byl bulharský fotograf.

Ivan Karastojanov
Narození28. srpna 1853
Samokov
Úmrtí4. června 1922 (ve věku 68 let)
Sofie
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Sofii
Povolánífotograf
RodičeAnastas Karastojanov
PříbuzníDimitar Karastojanov (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Byl nejstarším synem Anastase Karastojanova (1822–1880) a vnukem slavného samokovského nakladatele a obchodníka Nikoly Karastojanova (1778–1874). Ivan je bratrem fotografa Dimitara Karastojanova (1856–1919). Středoškolské vzdělání dokončil v Bělehradě se specializací ve Vídni. Karastojanov prošel vojenským výcvikem v Bělehradské dělostřelecké škole. Po osvobození Bulharska se jeho rodina přestěhovala do Sofie.

V roce 1896 otevřel svůj fotoateliér na ulici Samokovska (nyní Graf Ignatiev). Celých 30 let fotografoval prominentní politiky jako prince Alexandra Dondukova-Korsakova, Simeona Radeva, hraběte Nikolaje Pavloviče Ignaťjeva, Dragana Cankova, Todora Burmova, Zaharie Stojanova, prince Alexandra I. Bulharského, Stefana Stambolova, Petka Karavelova, ale i slavné intelektuály a spisovatele jako byli například Petko Slavejkov, Pejo Javorov, Ivan Vazov. V roce 1911 byl členem 5. velkého národního shromáždění.[1]

Magistrát ho pověřil pořizováním portrétů starostů Sofie po generace. Spolu se svým bratrem Dimitarem Karastojanovem vyráběli také pohlednice.

Galerie
  • Jekatěrina Kukova
  • Seraphim of Sliven
  • Boris and Asen Marinov, The sons of colonel Dimitar Marinov – Boris (later colonel) and Asen (later captain), 1904
  • Vladimir Serafimov se svojí rodinou
  • Mezinárodní veletrh, Plovdiv, 1892
  • Pohledy ze staré a nové Sofie
  • Pohledy ze staré a nové Sofie
  • Pohledy ze staré a nové Sofie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Иван Карастоянов na bulharské Wikipedii.

  1. Seznam některých poslanců v 5. Velkém národním shromáždění

Literatura
  • Petr Bojev. Fotografické umění v Bulharsku (1856–1944). Sofie, 1983, s. 20–25.
  • Zafer Galibov. Светлописите. Факти, събития и практики из историята на Българската фотография (Světelné malby. Fakta, události a postupy v dějinách bulharské fotografie 1839–1959). 2017, s. 40–54.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.