Ivan Acher

Na Technické univerzitě v Liberci studoval textilní design. Pracoval i jako lesník. Hudbu studoval jako samouk, proto je plná nových forem, včetně nových nástrojů, které si sám vyrábí. Spolupracoval s mnoha režiséry jako autor doprovodné hudby, získal řadu ocenění.

Tesař, lesní dělník, studovaný výtvarník a se štěstím nevystudovaný hudebník a skladatel, který své působení na scéně elektroakustické hudby přirozeně propojuje kompozicemi v oblasti soudobé hudby. Autorsky i interpretačně se zapojil do projektů VRRM Vladimíra Václavka a Autopilote Pavla Fajta, trvale vystupuje s jazzovým allstars minibigbandem NUO. Jeho tvorba se vyznačuje progresívním nadžánrovým hledačstvím a překvapivými přístupy k instrumentaci, aranži i používání hudebních a nehudebních nástrojů, které si sám vyrábí na jeho rodném Nisském mlýně pod Oybinem. Od roku 2002 spolupracuje s Agon Orchestra – souborem pro soudobou hudbu, pro který vytvořil bezmála 20 orchestrálních skladeb. Jeho orchestrální skladby zazněly na festivalech vážné hudby v Praze (Pražské jaro), Hamburku, Vídni, Bratislavě, Budapešti, Bílsku-Bělé... Největší součástí jeho tvorby je hudba pro taneční a divadelní inscenace ověnčené mnoha oceněními. Soupis realizací přesahuje 150 titulů u nás a v zahraničí. Byl nominován na cenu České filmové kritiky, Českého lva, Cenu české divadelní kritiky, Cenu Alfreda Radoka, Cenu Dosky… Spolupracoval jako dvorní skladatel zejména s legendárním Pražským komorním divadlem - Divadlem Komedie (Kvartet Antiklimax, Proces-r. D. Pařízek; Utrpení knížete Sternenhocha, Weissenstein, Srdce temnoty – r. David Jařab) a Lenka Vagnerová Company (Herald Angel Award Fringe Festival Edinburgh pro tanenční představení La Loba, a dále představení Riders, Gossip, Lešanské jesličky...). Dále je podepsán pod hudbou k inscenacím Národního divadla v Praze, Bratislavě a Brně a mnoha dalších českých a evropských divadel. Vytvořil hudbu k několika desítkám dokumentům a filmům. Je rovněž autorem filmových projekcí (Magorova summa, Proces, Srdce temnoty...), fotografií (cyklus Gulliverovy cesty, Dušičky, Samci s mláďaty...) či básnických sbírek (Psí mlíko 1996, Nate tumáte 1995, Verbování 1994, Bo hynemeť vstana 1997).

V roce 2017 se rozhodl zkomponovat operu Sternenhoch na motivy romaneta Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha. Opera je kromě nevídané energetické smršti, zajímavé instrumentace, využívající i industriálních a syntetických témbrů, nové kantability a žánrové nezařaditelnosti zajímavá tím, že skladatel se rozhodl složit dílo ve zvukomalebném esperantu. Diváci tak mají možnost plně vychutnat energii hudby a zátěž sdělnosti operního libreta přenechat trojjazyčným titulkům.

Požádal o spolupráci esperantistu Miroslava Malovce, který libreto přeložil do tohoto jazyka a následně byla esperantská verze zhudebněna. Premiéra byla 7. dubna 2018 na Nové scéně Národního divadla před vyprodaným hledištěm.[1]

• Poe, Laterna magika, Praha[2][3]