Ivan Žolger

Vychodil základní školu v Slovenske Bistrici, pak gymnázium v Mariboru a v letech 1889–1894 studoval právo na univerzitě ve Štýrském Hradci a v Paříži. V roce 1895 získal titul doktora práv. Nastoupil jako státní úředník k politické správě, nejprve na okresní hejtmanství v Ptuji. Od roku 1898 pracoval přímo na ministerstvu. Zde postupně získal vysoké úřednické posty a roku 1915 se stal sekčním šéfem.[1]

Za vlády Ernsta Seidlera se stal ministrem bez portfeje Předlitavska. Funkci zastával v období 30. srpna 1917.[2] – 6. května 1918.[3] V českých pramenech uváděno, že ministrem byl od 24. července 1917 do 26. května 1918.[4] Byl prvním Slovincem ve vládách Předlitavska. Jeho úkolem bylo připravit obrysy státoprávní reformy monarchie včetně federativního uspořádání. Na funkci ministra ovšem v květnu 1918 rezignoval pro neschopnost překonat tlak německého obyvatelstva monarchie a taky pro konflikty s předsedou vlády Seidlerem.[1]

Po roce 1918 se angažoval jako diplomat v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Anton Korošec ho vybral jako člena delegace tohoto nového jihoslovanského státu na mírovou konferenci do Paříže, kde měl reprezentovat zájmy Slovinců.[1] Působil též na právnické fakultě Lublaňské univerzity, kde se věnoval zejména mezinárodnímu právu.[5]