Italská demokratická socialistická strana

Strana vznikla oddělením od Italské socialistické strany, která v období po druhé světové válce úzce spolupracovala s komunisty a v parlamentních volbách 1948 s nimi dokonce postavila společnou kandidátku (tzv. Lidovou demokratickou frontu). Giuseppe Saragat a skupina kolem něj nicméně prosazovala sociálně demokratickou orientaci italské demokratické levice. V roce 1948 získala PSLI přes 7 % hlasů, přičemž silné pozice získala na severu Itálie (přes 13 % hlasů).[1]

Sociální demokraté, politicky představující levý střed, sehráli důležitou roli v napjaté situaci po roce 1948 a stali se součástí vlády spolu s křesťanskými demokraty, liberály a republikány.

Na začátku šedesátých let sehrála PSDI nelehký úkol "prostředníka" při jednáních mezi křesťanskými demokraty a Socialistickou stranou. Jejich úspěch vedl i k těsnému přimknutí mezi socialisty a sociálními demokraty. Jejich společná kandidátka získala v roce 1968 14,5 % hlasů ve volbách do sněmovny a 15,2 % hlasů ve volbách do senátu.

Sociální demokraté také opakovaně získali mandáty v evropském parlamentu (nejvíce 4 v roce 1979).

Po výrazných změnách v italském politickém uspořádání v první polovině 90. let PSDI ztratila pozici ustálené politické strany. Hledání nové orientace vedlo k odchodu frakcí i bývalých předních představitelů.

Od roku 1996 nepostavila celorepublikově samostatnou kandidátku, její zástupci se ale objevili na listinách Demokratické strany levice (1996, 1 mandát pro PSDI) a koalice Olivovník (2006, znovu 1 mandát pro PSDI).

PSDI si udržela pouze část svých pozic v lokální politice, v roce 2005 například získala v regionálních volbách v Apulii v rámci koalice s dvěma malými stranami 2,2 % hlasů a jeden mandát.

Pro volby v roce 2008 zamýšlela PSDI zapojení se do koalice Unie středu, kterou dále tvořily malé křesťanské strany odmítající pohlcení a marginalizaci křesťanskodemokratickho proudu jak levící, tak pravicí, nicméně svůj záměr neuskutečnila. Namísto toho vydalo vedení strany prohlášení, ve kterém vyzývalo k volbě stran stavějících se proti systému dvou stran (tj. proti pouze jedné straně na levici a na pravici).[2] Některé lokální organizace podpořily volbu Socialistické strany nebo koalice Levice - duha. Po volbách opět navázalo vedení strany jednání s Unií středu o možném zapojení PSDI do koalice.[3]

PSDI není zastoupena ani v Socialistické internacionále, ani v žádné evropské politické straně.