Intelsat

Intelsat Ltd. je největší komerční satelitní operátor na světě. Původně byl zformován jako mezivládní konsorcium pod názvem International Telecommunications Satellite Organization (INTELSAT) a měl za úkol spravovat síť komunikačních satelitů pro mezinárodní vysílání. V roce 2007 vlastnil 52 komunikačních satelitů a v červnu téhož roku společnost BC Partners oznámila odkup 76 % Intelsatu za 3,75 miliard euro.

Intelsat
Logo
Základní údaje
Právní formaspolečnost s ručením omezeným
Datum založení20. srpna 1964
Adresa sídlaLucemburk, 1246, Lucembursko
Souřadnice sídla38°56′30″ s. š., 77°3′49″ z. d.
Charakteristika firmy
Oblast činnostitelekomunikace a satellite communication
Produktyumělá družice
Identifikátory
Oficiální webwww.intelsat.com
ISINLU0914713705
Některá data mohou pocházet z datové položky.
První satelit INTELSATu Early Bird

Historie

Intelsat IVA

20. srpna 1964 byla založena mezivládní organizace Intelsat[1] s 11 účastnickými zeměmi. První satelit Intelsat I, známý pod názvem Early Bird (anglicky Ranní ptáče) byl vypuštěn 6. dubna 1965 raketou Delta D. Jeho oběžná dráha byla geosynchronní (resp. geostacionární); poprvé v historii umožnil přímý přenos televizních signálů, telefonních hovorů a obrazů mezi Evropou a Severní Amerikou.

Satelity INTELSATu nebyly zprvu tak robustní jako dnes. Na jaře 1969 došlo k poruše satelitu nad Atlantským oceánem a náhradní satelit byl dopraven na špatnou orbitu, to přinutilo NASA uvažovat o posunutí mise Apollo 11. Situace byla vyřešena obnovením provozu podmořského telefonního kabelu, aby bylo možno předávat informace mezi lodí Apollo a řídícím střediskem NASA. Během měsíční procházky byl však Měsíc nad Tichým oceánem a přenos tak byl předáván satelitem INTELSAT III.

V roce 1973 měla organizace již 80 účastníků a poskytovala své služby 600 stanic ve více než 149 zemích a závislých územích, toho roku také došlo k přejmenování organizace na kratší INTELSAT. K 31. prosinci 1979 byl počet účastnických států 103 a kapacita systému přesáhla 27 500 kanálů.[2] V roce 2001 byla organizace privatizována a jméno změněno na dnešní název Intelsat Ltd.

Hlavní oblast zisků byla z provozu satelitní sítě. Satelitní služby byly prodávány různým organizacím a státům (členům INTELSATu i ne-členům), všem za stejnou cenu. Zisky byly přerozdělovány členským zemím na základě jejich podílu v organizaci. Dnešní Intelsat Ltd. provozuje i podmořské optické kabely pro případ výpadku některého ze satelitů.

Komercionalizace a privatizace

Ústředí Intelsat Ltd.

Kvůli nátlaku ze strany soukromých satelitních operátorů a hlavně díky lobbování společnosti PanAmSat přijal americký kongres akt ORBIT (Open Market Reorganization for the Betterment of International Telecommunications), tedy plán na reorganizaci otevřeného trhu pro zlepšení mezinárodních telekomunikací. V dubnu 1998 proto rozhodlo vedení společnosti o prodeji pěti starších satelitů nizozemské společnosti New Skies Satellites, která se pak stala přímou konkurencí pro INTELSAT. Vedení se poté neúspěšně pokusilo přenést organizaci do jiné země, aby se předešlo zásahům ze strany americké vlády. V období před privatizací v červenci 2001 byly rozděleny podíly v organizaci mezi podílnické země, podle množství prostředku, které investovaly. K samotné privatizaci došlo 18. července 2001, 37 let po založení organizace. V roce 2005 Intelsat Ltd. odkoupil bývalého konkurenta PanAmSat za 3,1 miliardy dolarů.

Současné satelity

Název Výrobce Typ satelitu Orbitální pozice Nosný systém Rok startu
Intelsat 701 Space Systems Loral 180.0 °E Ariane 4 V60 1993
Intelsat 704[3] Space Systems Loral 66 °E Atlas IIA (AC-113) 1995
Intelsat 705[4] Space Systems Loral 50.0 °W Atlas IIA (AC-115) 1995
Intelsat 707[5] Space Systems Loral 53.0 °W Ariane-4 V84 1996
Intelsat 709 Space Systems Loral 85.2 °E Ariane-4 V87 1996
Intelsat 801[6] Lockheed Martin LM-3000 31.5 °W Ariane V94 1997
Intelsat 802 Lockheed Martin LM-3000 32.9 °E Ariane V96 1997
Intelsat 803 Lockheed Martin LM-3000 Ariane V100 1997
Intelsat 804 Lockheed Martin LM-3000 Ariane V104 1997
Intelsat 805[7] Lockheed Martin LM-3000 55.5 °W Atlas IIA (AC-153) 1998
Intelsat 806 Lockheed Martin LM-3000 Atlas IIA (AC-151 1998
Intelsat 901[8] Space Systems Loral FS-1300 18.0 °W Ariane V141 2001
Intelsat 902[9] Space Systems Loral FS-1300 62.0 °E Ariane V143 2001
Intelsat 903[10] Space Systems Loral FS-1300 34.5 °W Proton-K/Block DM-3 #28L 2002
Intelsat 904[11] Space Systems Loral FS-1300 60.0 °E Ariane V148 2002
Intelsat 905[12] Space Systems Loral FS-1300 24.5 °W Ariane V152 2002
Intelsat 906[13] Space Systems Loral FS-1300 64.2 °E Ariane V154 2002
Intelsat 907[14] Space Systems Loral FS-1300 27.5 °W Ariane V159 2003
Intelsat 10-02[15] Astrium Spacebus 1.0 °W Proton-M Briz-M 2004
Galaxy 28 (Intelsat Americas-8) Space Systems Loral FS-1300 89.0 °W Sea Launch Zenit-3/DMSL 2005
Galaxy 16 (PanAmSat 16) Space Systems Loral FS-1300 99.0 °W Sea Launch Zenit-3/DMSL 2006
Galaxy 17 Alcatel FS-1300 91.0 °W Ariane 5ECA V176 2007
Intelsat-11 Orbital Sciences Star-2 43.1 °W Ariane 5 GS V178 2007
Horizons-2 Orbital Sciences Star-2 74.0 °W Ariane 5GS V180 2007
Galaxy 18 (PanAmSat Galaxy 18) Space Systems Loral FS-1300 123.0 °W Sea Launch Zenit-3/DMSL 2008
Galaxy 19 (Intelsat Americas 9) Space Systems Loral FS-1300 97.0 °W Sea Launch Zenit-3/DMSL 2008

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Intelsat na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.