Intelligenzaktion

Intelligenzaktion byla genocidní akce nacistického Německa zaměřená na polskou elitu (především inteligenci – učitelé, duchovní, atd.) v rámci eliminace potenciálně nebezpečných elementů polské společnosti. Byla jedním z prvních opatření Generalplanu Ost. Důsledkem této operace bylo zabito 60 000 až 100 000 lidí. Intelligenzaktion začala brzy po německé invazi do Polska a trvala do jara 1940. Prolínala se s operací Tannenberg. Pokračovala pak německou AB-Aktion v Polsku.[1]

Němečtí vojáci se chystají zastřelit polské rukojmí v Bydhošti (9. 9. 1939)

Cíl

Polské elity byly považovány za „vůdce“ národa – nežádoucí vlastnost, která by mohla být příčinou toho, že se Poláci vzepřou svým německým pánům.[2] Sám Hitler rozhodl:[2]

Velitel musí upozornit na to, že Poláci můžou mít pouze jednoho pána, a tím pánem je Němec; dva páni bok po boku nemůžou a nesmí existovat; proto by měli být všichni představitelé polských vzdělanců odstraněni (umbringen). Zní to drsně, ale takové jsou zákony života.

Elita polské společnosti byla považována nacistickými rasovými teoriemi za „německou krev“, protože se jejich styl rázného vedení odlišoval od slovanského fatalismu.[3] Jejich odstranění však bylo z nacistického pohledu nutné, aby bylo svrženo vedení polského národa a tím podlomena jeho vůle se bránit.[2] Dále kvůli jejich vlastenectví a nenávisti vůči Německu, které by zabránily totální germanizaci.[4] Mimoto "německá krev" nesmí být využívána ve službě cizímu národu.[2] Jejich děti byly cílem únosů a poněmčení.[2] Nacisté věřili, že takové opatření zabrání oživení jakékoli inteligence.[3]

Způsob realizace

Akce byla realizována komandy smrti SS – Einsatzgruppen a paramilitantní organizací německé menšiny v Polsku – Selbstschutz.[5] Zúčastněné jednotky byly informovány svými veliteli, že jejich úloha bude mnohem obtížnější než jen boj v bitvě. Musely potlačit bránící se obyvatelstvo nebo vykonávat popravy.[6]

Cílem této akce bylo odstranění polské společenské elity, která byla definovaná velmi široce: šlechtici, vzdělanci, učitelé, duchovní, soudci, političtí aktivisté a kdokoli, kdo navštěvoval střední školu.[6] Lidé byli zatýkáni v souladu s „říšským seznamem nepřátel“ – Sonderfahndungsbuch Polen, který byl připraven před válkou členy německé menšiny žijící v Polsku spolu s německou výzvědnou službou.

Regionální akce
  • Intelligenzaktion Pommern – v regionální akci v Pomořském vojvodství bylo zabito 23 000 Poláků[7]
  • Intelligenzaktion Posen – 2 000 obětí z Poznaně
  • Intelligenzaktion Masovien – v regionální akci v Mazovském vojvodství v letech 1939 – 1940 bylo zabito 6 700 obětí z Ostrołęka, Wyszków, Ciechanów, Wysokie Mazowieckie, Giełczyn nedaleko města Łomża
  • Intelligenzaktion Schlesien – v regionální akci ve Slezském vojvodství v roce 1940 bylo zabito 2 000 Poláků
  • Intelligenzaktion Litzmannstadt – akce v Lodži roku 1939 vyústila v zastřelení 1 500 lidí
  • Sonderaktion Krakau – 183 profesorů z Jagellonské univerzity bylo deportováno do Sachsenhausenu
  • Zweite Sonderaktion Krakau
  • Sonderaktion Tschenstochau – v Čenstochové
  • Sonderaktion Lublin – v regionální lublinské akci bylo zabito 2 000 lidí, většina z nich byli duchovní
  • Sonderaktion Bürgerbräukeller – v Lodžském vojvodství

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Intelligenzaktion na anglické Wikipedii.

  1. PIOTROWSKI, Tadeusz. Poland's holocaust: ethnic strife, collaboration with occupying forces and genocide in the Second Republic, 1918-1947. McFarland, 1998, str. 25.
  2. International Military Tribunal in Nurnberg: Nazi Conspiracy and Aggression Volume 1. "Chapter XIII - GERMANIZATION AND SPOLIATION"
  3. LUKAS, Richard C. Did the Children Cry? Hitler's War against Jewish and Polish Children, 1939-1945. Hippocrene Books, New York, 2001.
  4. "HITLER'S PLANS FOR EASTERN EUROPE" Selections from Janusz Gumkowkski and Kazimierz Leszczynski POLAND UNDER NAZI OCCUPATION.
  5. SZCZEŚNIAK, Andrzej. Plan Zagłady Słowian. Generalplan OST. Radom: Polskie Wydawnictwo Encyklopedyczne, 2001, ISBN 83-88822-03-9.
  6. LUKAS, Richard C. Forgotten Holocaust. str. 8. ISBN 0-7818-0528-7
  7. WARDZYŃSKA, Maria. Był rok 1939: Operacja niemieckiej policji bezpieczeństwa w Polsce. Intelligenzaktion. Varšava: IPN Instytut Pamięci Narodowej, 2009. ISBN 978-83-7629-063-8 Dostupné online

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.