Ingeborg Dánská (1176)

Strom Jišajův ze Žaltáře královny Ingeborg

Ingeborg byla dcerou dánského krále Valdemara I. a Sofie z Novgorodu. Byla pojmenována po babičce z otcovy strany.[1] Roku 1192 byl anglický král Richard Lví srdce při návratu z kruciáty uvězněn a o rok později francouzský král Filip August uzavřel spolek proti Angličanům s dánským králem Knutem. Spojenectví mělo být zpečetěno sňatkem Filipa s Knutovou mladší sestrou Ingeborg. Dynastická svatba se konala 15. srpna 1193 v Amiensu.[2]

Manželství šťastné nebylo, Ingeborg se králi hned po svatební noci zprotivila, ba pociťoval k ní dokonce odpor.[2] Rozvod novopečená královna odmítala a král ji nakonec ode dvora zapudil. Nešťastná žena žádala z klášterního ústraní o pomoc papeže Celestýna. Filip August se i přes existenci zákonité manželky znovu oženil. V červnu 1196 pojal za choť Anežku z rodu Andechsů[3] a Ingeborg zůstala v klášteře.

Roku 1198 se na svatý stolec dostal Inocenc III., který na skandální rodinné poměry francouzského krále zareagoval interdiktem, jenž přiměl Filipa k ochotě předložit celou věc koncilu, jehož verdikt přislíbil uznat. Koncil se konal v květnu 1201 v Soissons.[2] Poté byla zpět ke dvoru povolána Ingeborg a celou choulostivou záležitost ukončila smrt její soupeřky Anežky Meránské v červenci 1201.[4] Král se ještě jednou snažil o anulování manželství, ale neuspěl. Během mnoha let, co se snažil o anulaci manželství, používal i prohlášení o impotenci způsobené magickými praktikami,[5] což mu nezabránilo zplodit levobočka.

Filip zemřel roku 1223, Ingeborg jej přežila o třináct let, které strávila převážně na svém panství v orleánském kraji. Zemřela roku 1236 v klášteře Saint-Jean-en-l’Isle u Corbeil, jehož byla fundátorkou a tam byla také pohřbena.[6]