Informační grafika
Informační grafika nebo infografika je vizuální ztvárnění informací, dat nebo znalostí. Prezentuje obsažené (často složité a komplexní) informace rychle, a přehledně[1] Využívá se např. při zobrazování projektů a map nebo pro informace v žurnalistice, výuce a technických oblastech, zejména pro sdělovače a ovladače software. Spočívá v komunikaci pomocí textur, figur, znaků a symbolů nebo komplexních ilustrací. Vzhledem k integrovanému nelineárnímu vnímání umožňuje rychlejší porozumění prezentovaným informacím.
.jpg.webp)
Úvod
.jpg.webp)
Jinak zdlouhavé a složitě popisové informace jsou v dnešní době ilustrovány informační grafikou. Objevuje se v novinách, magazínech a především v internetových zdrojích informací a zpráv. Již dlouhou dobu pak slouží jako vizuální zkratka pro koncepty každodenně používaných informací, zejména ve formě map a značek – příkladem mohou být dopravní značky.
V žurnalistice je již dlouho informační grafika využívána k zobrazení tradičních informací, například předpovědi počasí. Stále častěji se přikládá k článkům a tématům ve formě map, situačních plánů, ilustrací vývoje a zobrazení statistických informací (grafů).
Časté využití nalezla informační grafika u map, které slouží pro přibližnou orientaci a nepotřebují přesné zobrazení. Mapy tras, například mapy linek metra v Praze, jsou příkladem použití informační grafiky ke zpřehlednění mapy. Zobrazují informace, které jsou pro cestující v metru důležité – stanice metra a orientační body, významná místa.
Dopravní značky a místní značení velkých prostor (například na letištích a vlakových nádražích) jsou již dlouho místem s hojným využitím informační grafiky. Pracují s všeobecnou znalostí některých symbolů a s porozuměním symbolice bez ohledu na jazyk pozorovatele.
Historie
Vývoj vizuální komunikace
Vizuální komunikace má bohatou dlouhou historii od prvotního obrázkového písma po dnešní komunikační systémy ISO, která je podrobně popsána v literatuře.
K novodobým zajímavostem patří např. to, že v roce 1936 vyvinul Otto Neurath systém piktogramů a pravidel pro jejich výstavbu, aby i složité informace byly vyjádřeny jasně a přehledně.[2]
V roce 1964 na letních olympijských hrách v Tokiu byly poprvé užity piktogramy navržené japonskými designéry Masaru Katzumie a Yoshiro Yamashita. Olympiáda v Mnichově pak byla událostí, kde byly poprvé použity velice úspěšné symboly panáčka. Set těchto piktogramů navrhl Otl Aicher a vzhledem k jejich popularitě se následně staly základem pro dnešní moderní postavičky používané na veřejném značení.
Současnost
Od 20. století souvisí rozvoj vizuální komunikace s globálním propojováním. Proto většinu funkčních souborů vizuální komunikace zpracovávají mezinárodní normy ISO (viz literatura níže). S rozvojem internetu se stala informační grafika populární zejména pro zobrazení a porovnání různých druhů obsahu a zobrazení zpravodajských dat srozumitelnější cestou. Sociální sítě pak rozvoj informační grafiky v internetu usnadnily – infografika představuje jednoduchou cestu ke sdílení složitých informačních celků.[3] S rapidně stoupající popularitou informační grafiky na internetu[4] využívá infografiky pro svou propagaci napříč sociálními sítěmi mnoho internetových firem a projektů.
Součásti informační grafiky
Nástroje vizualizace
Informační grafika zobrazuje komplexní složité celky informací rychle a přehledně pomocí vizuálního znázornění. Využívá k tomu grafů, diagramů, tabulek, map a seznamů.[1]
Vizualizované prvky
Základem informační grafiky jsou data, informace a znalosti, které grafika zobrazuje. Pro vytvoření grafické zobrazení dat lze využít i specializovaný software pro tvorbu grafů, tabulek atd. Existují také ustálené sady symbolů a piktogramů pro grafickou interpretaci obecných informací a souvislostí. Informační grafická část může být doplněna o legendu tvořenou textem, obvyklé je také užití měřítek a popisků.
Interpretace vizualizace
Schopnost interpretovat informační grafiku je více naučená než vrozená. Ačkoliv lze většinou porozumět významu dat a spojitosti informací v informační grafice díky celkovým souvislostem, které popisuje, je potřeba znát alespoň význam základních symbolů obvykle pro vizualizaci vztahů či prvků užitých. Rozvoj informační grafiky[4] a její komerční využití podporuje snahu o netradiční a inovativní vizuální ztvárnění informační grafiky. To může zvýšit nároky na porozumění obsahu informační grafiky.
Reference
- Doug Newsom and Jim Haynes (2004). Public Relations Writing: Form and Style. Strana 236. (angličtina)
- HALLER, Rudolf. Gesammelte bildpädagogische Schriften. Vídeň : [s.n.], 1991. (němčina)
- http://www.infografika.cz/cs/o-projektu Archivováno 14. 11. 2011 na Wayback Machine. Staženo 2011-10-17.
- http://www.google.com/trends?q=infographic&ctab=0&geo=all&date=all&sort=0. Staženo 2011-10-17.
Literatura
- Aicher, Otl; Kramper, Martin: Zeichensysteme der visuellen Kommunikation, Stuttgart, 1977
- Bliss, Charles K.: Semantography (Blissymbolics), Sydney, 1949
- Dreyfuss, Henry: Symbol Sourcebook, New York, 1967
- Fassati, Tomáš: Slovník mezinárodní vizuální komunikace, Benešov u Prahy, 1995
- Fassati, Tomáš: Dictionary of Visual Communication, Benešov u Prahy, 1999
- Fassati, Tomáš: Gramatika praktické vizuální komunikace, Benešov u Prahy, 2001
- Fassati, Tomáš: Učebnice globální vizuální komunikace : učebnice druhé gramotnosti. Benešov, 1072. ISBN 978-80-87400-22-7
- Fassati, Tomáš: Praktická globální vizuální komunikace III. díl / Systémy komunikace, jejich tvorba a testování, ČVUT, Praha, 2020
- Koch, Rudolf: The Book of Signs, Doven Publications, Inc., Londýn, 1930
- ISO 3461 Graphic Symbols – General Principles for Presentations
- ISO 7000 Graphic Symbols – Index, Survey and Compilation of the Single Sheets
- ISO/R 557 Symbols, Dimensions and lay-out of Safety Signs ad.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu informační grafika na Wikimedia Commons