Inženýrská stavba

Jako inženýrská stavba se podle DIN 1076 označují mosty, tunely a zářezy, nosné konstrukce s viditelnou výškou nejméně 1,5 metru, protihlukové stěny s viditelnou výškou nejméně dva metry a konstrukce, u kterých je potřebný statický výpočet bezpečnosti, jako jsou hráze pro zadržování dešťové vody nebo hloubené šachty. Inženýrské stavitelství je tedy disciplína ve stavebnictví, která se zabývá projektováním a výstavbou technických staveb. Navrhují je obvykle individuálně stavební inženýři a jejich technická náročnost i využití převažují nad funkcí reprezentační.

Stavba mostu

Obytné a kancelářské budovy, komerční a správní budovy, shromažďovací a kulturní centra, jakož i všechny budovy, které obsahují převážně místnosti pro bydlení, se obecně za inženýrské stavby nepovažují i když při náročném stavebním požadavku a u velkých budov jsou nutné nejméně stejně rozsáhlé konstrukční výpočty.

Inženýrské konstrukce

Je souhrnné označení pro:

  • stavby dopravní (silnice, železnice, mosty, tunely, letiště),
  • stavby vodní (regulace toků, hráze, přehrady, kanály, zdymadla),
  • stavby speciálního charakteru (sila, vodojemy, chladicí věže, velké komíny, televizní věže).
  • stavby montované (prováděné zcela nebo zčásti montáží prefabrikátů). Jako prefabrikáty, zejména železobetonové a z předpjatého betonu, se používají trouby, kanály, stožáry, stožárové patky, mostní nosníky, díly opěrných zdí, pilířů a továrních komínů, betonové kvádry pro vyzdívky tunelů, důlní výstroj, skruže, pražce, panely pro silnice a letiště.

Mnoho inženýrských konstrukcí leží pod zemským povrchem a není je vidět. V měkkém podloží sedimentárních pánví, v nezpevněných horninách, v podzemní vodě nebo pod hladinou moře, bývají pro ně nebo pro jejich zakládání potřebná často velmi nákladná opatření.

Inženýrské stavitelství

Zabývá se stavebními konstrukcemi a systémy v oblasti technické infrastruktury (dodavatelské a dopravní inženýrství). Důraz je kladen na návrh nosných konstrukcí. U výškových budov i ve spojení s architektonickým řešením. Příkladem jsou haly o velkém rozpětí, střešní konstrukce, mosty a věže (televizní věže), tunely s obtížnou geologií, neobvyklé kaverny, hráze nebo silně zatížené větrné turbíny.

Vztahuje se také na vytváření fyzikálně-technických podkladů, předpisů, podle kterých se následně provádějí výpočty i budování konstrukcí: stavební fyzika, věda o materiálech, stárnutí a opotřebení, výpočty zatížení a dimenzování, stavební metody a postupy (technologie spojování konstrukcí, lití betonu) a také aspekty, které překračují rozsah energeticky úsporného a trvalého stavění.

Historické stavby jako milníky inženýrského stavitelství

Galerie

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ingenieurbau na německé Wikipedii a Ingenieurbauwerk na německé Wikipedii.

Literatura

  • KORBAŘ, Tomáš; STRÁNSKÝ, Antonín. Technický naučný slovník II.díl, G – L. První. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1962. 672 s. S. 242.
  • KORBAŘ, Tomáš; STRÁNSKÝ, Antonín. Technický naučný slovník I. díl A – F. První. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1962. 656 s. S. 424.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.