Igor Jakovlevič Pomerancev

Igor Jakovlevič Pomerancev (rusky Игорь Яковлевич Померанцев; * 11. ledna 1948, Saratov, SSSR)[1] je sovětský, respektive posléze ruský básník a novinář.[2]

Igor Jakovlevič Pomerancev
Narození11. ledna 1948 (74 let)
Saratov
Povoláníautor, novinář, básník a spisovatel
NárodnostRusové
StátSovětský svaz Sovětský svaz, posléze Rusko Rusko
Alma materČernovická univerzita
Žánrpoezie a esej
DětiPeter Pomerancev
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Igor Jakovlevič Pomerancev drží dne 2. března 2014 transparent během demonstrace na podporu Euromajdanu a proti ruské okupaci Krymu před ruskou ambasádou v Praze

Život

Narodil se jako syn ukrajinského Žida, původem z Oděsy, a matky Rusky z charkovské gubernie, v Saratově na řece Volze, evropské části Sovětského svazu.[3]. Vyrostl v Zabajkali a v Černovicích. Vystudoval románsko-germánskou filologii a pedagogiku na Černovické univerzitě na západní Ukrajině.[4].

Literární dráhu začal v době studií lyrickými příspěvky do časopisu Smena. Za účast v ukrajinském národním hnutí, šíření letáků a přechovávání zakázané literatury byl roku 1976 zadržen KGB. V roce 1978 s manželkou a desetiměsíčním synem emigroval do Německa, roku 1979 přesídlil do Londýna, kde začal pracovat pro BBC. Dále byl redaktorem Rádií Svoboda a Svobodná Evropa v Mnichově, od roku 1995 žije v Praze.

Dílo

Do roku 2019 vydal v Moskvě a v Kyjevě 11 knih (10 v ruštině a 1 ukrajinsky), hlavně literaturu faktu, reportáže a politické eseje, také poezii. Básnická sbírka Amputa byla přeložena do češtiny a její vydání bylo uvedeno v knihovně Václava Havla 6. ledna 2020.[5]

O vývoji Ruské federace

Dne 15. června 2014 v rozhovoru se Zuzanou Lizcovou o vývoji Ruské federace v Lidových novinách řekl:

„Ruský klasik 20. století Alexandr Solženicyn není můj nejoblíbenější spisovatel. Ale jeden z jeho románů se jmenuje Rakovina. A já se obávám, že měl pravdu. Co vidíme dnes? Komunismus skončil, ale stát stejně vypadá jako napadený rakovinou. A přirozeností rakoviny je šířit se, jinak zemře. Obávám se, že tohle je jádrem, klíčovým rysem civilizace, která se nazývá ruská.“[6]

„Rusko je dodnes mentálně na začátku 19. století, kdy se svářila dvě křídla filozofů a myslitelů – zapadnici a rusofilové. Později Rusko nevyprodukovalo žádné skutečné filozofy v západním slova smyslu.“[6]

„Putin má instinktivní strach z jakéhokoli náznaku svobody a demokracie. Ukrajina je nesrovnatelně svobodnější země než Rusko a je na jeho hranici. Myslím, že se Putinovi v jeho snech zjevuje demokracie, jak se plíží od západu. Víc a víc se blíží. A pro Putina, který je absolutním homonkulem sovětského myšlení a hodnot, je to katastrofa. Svoboda, demokracie a prosperita se přibližují. Cítí strach a paniku. Myslím, že se budí se studeným potem.“[6]

Film

Amputace – film o ruské anexi Ukrajiny natočil v roce 2017 s režisérkou Lydií Starodubcevovou. Film s českými titulky uvedlo kino Ponrepo v Praze 7.1.2020, za účasti obou autorů se konala beseda o aktuální situaci.

Rodina

Jeho syn, Peter Pomerancev (alternativně Peter Pomerantsev; * 1977, Kyjev), je britský novinář a autor vydané knihy Nic není pravda a všechno je možné.[7]

Odkazy

Reference
  1. ЧУПРИНИН, Сергей. Зарубежье. [s.l.]: Litres 908 s. Dostupné online. ISBN 9785425074140. (rusky) Google-Books-ID: pXvBAAAAQBAJ.
  2. Померанцев Игорь Яковлевич. www.hrono.ru [online]. [cit. 2017-11-03]. Dostupné online.
  3. MACHONIN, Jan. Rozhovor s Igorem Pomeranzevem. PWF.cz [online]. 2009-05-26 [cit. 2017-11-03]. Dostupné online. (česky)
  4. Igor Pomerancev. PWF.cz [online]. [cit. 2017-11-03]. Dostupné online. (česky)
  5. https://www.vaclavhavel.cz/cs/index/kalendar/1675/amputace-pribehy-nevyhlasene-valky
  6. LIZCOVÁ, Zuzana. Ruský režim je jako rakovina | Téma. Lidovky.cz [online]. 2014-06-15 [cit. 2017-11-03]. Dostupné online.
  7. PAVEC, Jan. Rusko potřebuje terapii, říká novinář Peter Pomerancev - E15.cz. nazory.e15.cz. 2017-01-13. Dostupné online [cit. 2017-11-03].

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.