Igor Bauersima

Igor Bauersima (* 23. června 1964 v Praze) je švýcarský autor, režisér, architekt, scénograf a hudebník. Od konce devadesátých let se stal jedním z hlavních hybatelů nového německého divadla, inovativním způsobem propagoval kombinaci živé akce a videoprojekce, přičemž své hry pevně zakládal na filozofických koncepcích. Zvláštní pozornost věnuje otázkám morálky, lidské identity, jednotlivce a jeho vztahu ke společnosti. Jeho práce často oslovuje kontroverzní témata, přímo nebo implicitně.

Igor Bauersima
Narození23. června 1964 (57 let)
Praha
Povoláníspisovatel, architekt, režisér, dramatik, scenárista, scénograf, divadelní režisér, autor a libretista
Alma materŠvýcarský federální technologický institut v Lausanne
Tématamúzické umění
RodičeIvo Baueršíma
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Jeho rodina emigrovala 1968 po pražském jaru do Švýcarska, usadila se v Bernu kde Bauersima vyrostl.

Bauersima vystudoval architekturu na švýcarském federálním technologickém institutu v Lausanne (EPFL) a na švýcarském federálním technologickém institutu v Curychu (ETH), kde paralelně pracoval jako odborný asistent pro videoart. Diplomoval v roce 1991 a začal pracovat jako architekt. 1992 aložil vlastní filmovou produkční společnost a cestoval po filmovych festivalech s vlastníma produkcema. Během této doby hrál v avant-jazzových kapelách (Recrash W, Sister Iodine a další) a produkoval hudbu pro své soundtracky.

V roce 1995 spoluzaložil Bauersima architektonickou firmu W3Architects a vedl ji do roku 2010. Od roku 1994 psal a inscenoval pro nezávislou divadelní skupinu OFF OFF Bühne, která se stala pod jeho vedením jednou z nejuznávanějších švýcarských divadelních společností. Bauersimův styl psaní a inscenace, často zahrnující rychlý tempo dialogu a mix filmu a divadla, je silně ovlivněn jeho zkušeností filmaře. “Forever Godard” (1998), multimediální hra o skupině ctižádostivých herců, získala v roce 1998 cenu Impulse za nejlepší německy mluvící nezávislou produkci. V samem roce vytvořil spolu s francouzsky mluvící spisovatelkou / producentkou Réjane Desvignes produkční společnost sonimage gmbh. Bauersima opustil v roce 2000 svou divadelni skupinu, aby napsal a režíroval hru pro dva mladé herce v Německu. Hru nazval “norway.today”. Od svého prvního uvedení v Düsseldorfu se stala jedním z největších hitů současného německého divadla. Bauersima získal diváckou cenu na Divadelních dnech v Mülheimu, byl zvolen nadcházejícím autorem roku 2001 kritikou ankety časopisu Theater heute a byl vyznamenán cenou “Bernska Kniha”. Bauersima byl v roce 2002 a 2004 nominován na Nestroyovu divadelní cenu v kategorii nejlepší výprava a v roce 2004 navíc v kategorii nejlepší režie.

Bauersima byl nejvíce představeným autorem v německy mluvících divadlech v sezonách 2003 a 2004. Jeho hry byly přeloženy do více než dvaceti jazyků a uvedly je do dnes přes sto padesat divadel po celém světě. Od roku 2000 Bauersima píše, režíruje a scénografuje hry a opery pro divadla v Düsseldorfu, Vídni, Hamburku, Curychu, Hannoveru, Stuttgartu, Antverpách a dalších.

Hry a inscenace
  • David Mamets: Sexual Perversity in Chicago (1994, režie, OFF OFF Bühne Curych)
  • Plane Thoughts (1994, režie/scéna, premiéra: OFF OFF Bühne Curych)
  • Tourist Saga (1995, režie/scéna, premiéra: OFF OFF Bühne Curych)
  • Die Pflicht glücklich zu sein (1996, režie/scéna, premiéra: OFF OFF Bühne Curych)
  • Snobs (1997, režie/scéna, premiéra: OFF OFF Bühne Curych)
  • Mixed (1997, režie/scéna, premiéra: Theaterhaus Gessnerallee Curych)
  • Forever Godard (1998, režie/scéna, premiéra: Theaterhaus Gessnerallee Curych)
  • Context (1999, režie/scéna, premiéra: Theaterhaus Gessnerallee Curych)
  • Exil (2000, režie/scéna, premiéra: Theaterhaus Gessnerallee Curych)
  • norway.today (2000, režie/scéna, premiéra: Düsseldorfer Schauspielhaus)
  • Launischer Sommer (2001, režie/scéna, premiéra: Düsseldorfer Schauspielhaus), inspirována filmem Rozmarné léto Jiřího Menzela podle románu Vladislava Vančury
  • Factory (2001, B, premiéra: Theaterhaus Gessnerallee Curych)
  • Futur de Luxe (2002, režie/scéna, premiéra: Schauspiel Hannover)
  • Tattoo, spoluautorka Réjane Desvignes (2002, režie/scéna, premiéra: Düsseldorfer Schauspielhaus)
  • Das Maß der Dinge (2002, režie, premiéra: Burgtheater Wien)
  • Film, spoluautorka Réjane Desvignes (2003, režie/scéna, Schauspiel Hannover)
  • Dantons Tod (2003, režie/scéna, Schauspiel Hannover)
  • 69 (2003, režie/scéna, Düsseldorfer Schauspielhaus)
  • Bérénice de Molière (2004, režie/scéna, Burgtheater Wien – 1. díl trilogie 1670)
  • Schwarz & Weiss (2004, režie/scéna, premiéra: Düsseldorfer Schauspielhaus)
  • Lucie de Beaune, spoluautorka Réjane Desvignes, (2005, režie/scéna, premiéra: Schauspielhaus Zürich – 2. díl trilogie 1670)
  • Oh die See - Die Rock das Boot Show (2006, režie/scéna, premiéra: Schauspielhaus Hamburg)
  • Boulevard Sevastopol, spoluautorka Réjane Desvignes (2006, režie/scéna, premiéra: Akademietheater Wien)
  • Le comte Ory, Gioachino Rossini (2007, B/R, Staatsoper Stuttgart, Stuttgart)
  • Teseo, Georg Friedrich Händel (2009, B/R, Staatsoper Stuttgart, Stuttgart)
  • Den Tod im Nacken, spoluautorka Réjane Desvignes (2009, B/R, Uto-Kinotheater, Zürich)
  • The Rage of Life, Elena Kats-Chernin & Igor Bauersima (2010, B/R, U: Vlaamse Opera. Antwerpen und Staatsoper Stuttgart, Stuttgart)
  • Kap Hoorn, (2010, B/R, U: Theater in der Josefstadt, Wien)
  • Suburbia, Eric Bogosian (2011, R, Theater im Palais, Graz)
  • Traumnovelle, podle Arthura Schnitzlera (2011, B/R, U: Theater in der Josefstadt, Wien)
  • Jackpot, Réjane Desvignes (2012, D/S, P: Theater in der Josefstadt, Wien)
  • Die heilsame Regression des Herrn S, (2013/14, A/D/S, P: Bern)
  • Sterben und Neapel sehen, (2014, B, Tanzhaus, Zürich)
  • Aus Der Sonne, (2016, B, zUf)
  • Complicated!, co-author (2016, B/S, TAG)

Rozhlasové hry
  • norway.today (jako rozhlasová inscenace: 2001, premiéra: Deutschland Radio)
  • Tattoo, spoluautorka Réjane Desvignes (jako rozhlasová inscenace: 2003, premiéra: Deutschland Radio)
  • 69 (jako rozhlasová inscenace: 2004, premiéra: Deutschland Radio)
  • Ich werde auf eure Gräber spucken, spoluautorka Réjane Desvignes (2004, premiéra: Deutschland Radio), hommage Borisu Vianovi

Filmy
  • Terminal Diner (New York, 1989)
  • Bowling (Česko, 1992)
  • 50% Absolut (Maďarsko, 1995)
  • Dr. Younamis' Couch (Curych, 1996)
  • Making Off (Curych, 1999)
  • Un Regard Sur Deux (Francie, 2001)

Ceny a ocenění
  • cena za nejlepší nezávislou divadelní produkci na Impulse Festival NRW 1998
  • pozvání na Mülheimer Theatertage 2001
  • Berner Buchpreis 2001
  • nejlepší mladý autor sezóny 2001/2002 v anketě krittiků časopisu Theater Heute s divadelní hrou norway.today
  • cena za režii Young Directors Salzburg 2003

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.