Ignoramus et ignorabimus
Ignoramus et ignorabimus (v latině nevíme a nebudeme vědět) je zásada, kterou zformuloval německý fyziolog Emil du Bois-Reymond jako vyjádření svého názoru, že člověk má ohraničené a nepřekročitelné hranice možností poznání přírody. Je to projev extrémního agnosticismu.[1] Byla popularizována v roce 1872 v jeho publikaci Über die Grenzen des Naturerkennens ("O mezích poznání přírody").
Tato teze často zkracována na pouhé ignorabimus (nebudeme vědět) a bývá předmětem mnoha vědeckých diskuzí. Vystupoval proti ní matematik David Hilbert, který ji označil za idiotskou, a přemítal o ní i Wolf Lepenies.
Sedm hádanek světa
Emil du Bois-Reymond použil formulaci ingoramus et ignorabimus při svém známém projevu před Pruskou akademií věd v roce 1880. V tomto projevu definoval sedm hádanek světa a promluvil nich.
Podle něho tři z těchto sedmi otázek nemůže věda ani filozofie nikdy vysvětlit, protože jsou transcendentní.[2]
Hilbertova reakce
David Hilbert namítl, že toto pojetí lidských schopností a vědění je zbytečně pesimistické. Podle Hilberta tím, že považujeme otázku za neřešitelnou, zbytečně omezujeme limity našeho vědění.
V roce 1900 se Hilbert obrátil na Mezinárodní kongres matematiků v Paříži s myšlenkou, že odpovědi na matematické problémy jsou dosažitelné s dostatečným lidským odhodláním. Podle něho "v matematice není žádné ignorabimus"[3].
Dne 8. září 1930 Hilbert rozvedl svůj názor na ignorabimus ve svém slavném proslovu před Německou společností vědců a fyziků, v Königsbergu[4], při kterém pronesl známý výrok "Wir müssen wissen — wir werden wissen" (česky "Musíme vědět - budeme vědět.").[5]
Literatura
- Emil du Bois-Reymond: Über die Grenzen des Naturerkennens, 1872, v knížce: Emil du Bois-Reymond: Vorträge über Philosophie und Gesellschaft, Hamburg, Meiner, 1974
Reference
- FILIT. Ignoramus et ignorabimus. [online]. [cit. 2008-11-08]. Dostupné online. (slovensky)
- William E. Leverette Jr., E. L. Youmans' Crusade for Scientific Autonomy and Respectability, American Quarterly, Vol. 17, No. 1. (Spring, 1965), pg. 21.
- D. Hilbert. Mathematical Problems: Lecture Delivered before the International Congress of Mathematicians at Paris in 1900. Bulletin of the American Mathematical Society. 1902, s. 437–79. Dostupné online. DOI 10.1090/S0002-9904-1902-00923-3. (anglicky)
- Hilbert, David, audio address, transcription and English translation.
- "wissen" odkazuje na termín "Wissenschaft" a na pojem "Bildung"Wilhelma von Humboldta. That is, education incorporates science, knowledge, and scholarship, an association of learning, and a dynamic process discoverable for oneself; and learning or becoming is the highest ideal of human existence.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ignoramus et ignorabimus na polské Wikipedii.