Ignoramus et ignorabimus

Ignoramus et ignorabimus (v latině nevíme a nebudeme vědět) je zásada, kterou zformuloval německý fyziolog Emil du Bois-Reymond jako vyjádření svého názoru, že člověk má ohraničené a nepřekročitelné hranice možností poznání přírody. Je to projev extrémního agnosticismu.[1] Byla popularizována v roce 1872 v jeho publikaci Über die Grenzen des Naturerkennens ("O mezích poznání přírody").

Tato teze často zkracována na pouhé ignorabimus (nebudeme vědět) a bývá předmětem mnoha vědeckých diskuzí. Vystupoval proti ní matematik David Hilbert, který ji označil za idiotskou, a přemítal o ní i Wolf Lepenies.

Sedm hádanek světa

Emil du Bois-Reymond použil formulaci ingoramus et ignorabimus při svém známém projevu před Pruskou akademií věd v roce 1880. V tomto projevu definoval sedm hádanek světa a promluvil nich.

Podle něho tři z těchto sedmi otázek nemůže věda ani filozofie nikdy vysvětlit, protože jsou transcendentní.[2]

Hilbertova reakce

David Hilbert namítl, že toto pojetí lidských schopností a vědění je zbytečně pesimistické. Podle Hilberta tím, že považujeme otázku za neřešitelnou, zbytečně omezujeme limity našeho vědění.

V roce 1900 se Hilbert obrátil na Mezinárodní kongres matematiků v Paříži s myšlenkou, že odpovědi na matematické problémy jsou dosažitelné s dostatečným lidským odhodláním. Podle něho "v matematice není žádné ignorabimus"[3].

Dne 8. září 1930 Hilbert rozvedl svůj názor na ignorabimus ve svém slavném proslovu před Německou společností vědců a fyziků, v Königsbergu[4], při kterém pronesl známý výrok "Wir müssen wissen — wir werden wissen" (česky "Musíme vědět - budeme vědět.").[5]

Literatura
  • Emil du Bois-Reymond: Über die Grenzen des Naturerkennens, 1872, v knížce: Emil du Bois-Reymond: Vorträge über Philosophie und Gesellschaft, Hamburg, Meiner, 1974

Reference
  1. FILIT. Ignoramus et ignorabimus. [online]. [cit. 2008-11-08]. Dostupné online. (slovensky)
  2. William E. Leverette Jr., E. L. Youmans' Crusade for Scientific Autonomy and Respectability, American Quarterly, Vol. 17, No. 1. (Spring, 1965), pg. 21.
  3. D. Hilbert. Mathematical Problems: Lecture Delivered before the International Congress of Mathematicians at Paris in 1900. Bulletin of the American Mathematical Society. 1902, s. 437–79. Dostupné online. DOI 10.1090/S0002-9904-1902-00923-3. (anglicky)
  4. Hilbert, David, audio address, transcription and English translation.
  5. "wissen" odkazuje na termín "Wissenschaft" a na pojem "Bildung"Wilhelma von Humboldta. That is, education incorporates science, knowledge, and scholarship, an association of learning, and a dynamic process discoverable for oneself; and learning or becoming is the highest ideal of human existence.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ignoramus et ignorabimus na polské Wikipedii.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.