Ignicoccus

Ignicoccus je rod jednobuněčných organismů, které obývají okolí černých kuřáků, hydrotermálních průduchů na mořském dně. Patří mezi extrémofily, přesněji řečeno jsou hypertermofilní, k růstu vyžadují vysoké teploty.

Ignicoccus
Vědecká klasifikace
Doménaarchea (Archaea)
KmenCrenarchaeota
TřídaThermoprotei
ŘádDesulfurococcales
ČeleďDesulfurococcaceae
RodIgnicoccus
Huber, Burggraf, Mayer, Wyschkony, Rachel & Stetter, 2000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buňky ignikoků mají tvar nepravidelných koků a jsou jedinečné svou morfologií: na povrchu buněk chybí S-vrstva, buňku od vnějšího prostředí odděluje dvojce buněčných membrán, vnější a vnitřní.[1] Mezi nimi je prostor, analogický periplasmatickému prostoru gramnegativních bakterií, který ale u ignikoků zaujímá objem 2x až 3x větší než je objem samotné cytoplasmy.[1] Na vnější membráně se nachází enzym ATPáza, čímž se tato liší od "běžné" cytoplasmatické membrány.[1] V periplasmatickém prostoru se nachází membránou ohraničené vezikuly, které slouží k transportu látek ven z buňky – tímto je Ignicoccus podobá eukaryotním buňkám.[1]

Je to striktní anaerob, energii získává anaerobní respirací, zdrojem elektronů je vodík H2 a donorem síra, produktem metabolismu je sirovodík. Teplotní optimum je 90 °C, optimální pH je 5.[1]

Druh Ignicoccus hospitalis je hostitelem jiné, parazitické archebakterie druhu Nanoarchaeum equitans.[2]

Reference

  1. MADIGAN, Michael T. Brock Biology of Microorganisms. 14. vyd. Londýn: Pearson, 2014. 1032 s. ISBN 978-0321897398. Kapitola DIversity of Archaea, s. 534–536. (anglicky)
  2. MADIGAN, Michael T. Brock Biology of Microorganisms, s. 529
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.