Ignaz Petschek
Ignaz Petschek (14. června 1857, Kolín[1] – 15. února 1934, Ústí nad Labem[2]) byl obchodník, průmyslník, uhlobaron a mecenáš židovského původu,[3] který patřil mezi nejbohatší osobnosti prvorepublikového Československa.[4] V době své největší slávy kontroloval společně se svým bratrem Juliem Petschkem polovinu hnědouhelného průmyslu v Evropě.[4]
Ignaz Petschek | |
---|---|
Ignaz Petschek | |
Narození | 14. června 1857 Kolín Rakouské císařství |
Úmrtí | 15. února 1934 (ve věku 76 let) Ústí nad Labem Československo |
Povolání | podnikatel, bankéř a průmyslník |
Děti | Frank C. Petschek Ernest Frederick Petschek William Petschek |
Rod | Petschkové |
Příbuzní | Julius Petschek a Isidor Petschek (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
Narodil se v Kolíně do rodiny židovského obchodníka Mojžíše Petschka. Vystudoval pouze šest tříd humanitního gymnasia v Praze a v roce 1874 nastoupil jako učedník do Pražské banky. Petschkova práce pro banku byla natolik kvalitní, že jej poslala jako výpomoc do Ústí nad Labem k židovskému podnikateli Jakobu Weinmannovi, který spravoval velkoobchod s uhlím ve vlastnictví banky. Weinmann se v roce 1876 osamostatnil a Petschka zaměstnal jako obchodního cestujícího. Petschek však po čtyřech letech zaměstnání u Weinmanna založil 1. ledna 1880 svou vlastní obchodní společnost s hnědým uhlím, která se jmenovala Petschek-Ústí (německy Petschek-Aussig). Nová firma se poměrně záhy stala konkurentem Weinmannově uhelné firmě. Petschek zavedl nový druh obchodu s uhlím a od těžařů bral uhlí do komisního prodeje. V roce 1882 se kapitálově spojil s Anglobankou. Nedlouho na to se jeho firma kapitálově podílela na mnoha těžebních společnostech v Česku i Německu. V uhelné krizi, která české uhlí postihla v roce 1900, přišel s nápadem z méně kvalitního uhlí lisovat brikety.[3][4] V jednu dobu byli s bratrem Juliem v uhelném průmyslu konkurenti, ale ve 20. letech 20. století se spojili a vytvořili syndikát, jenž kontroloval až polovinu hnědouhelného průmyslu v Evropě.[4]
Díky velkým finančním prostředkům, které jako úspěšný uhlobaron nahromadil, se stal jedním z největších mecenášů města Ústí nad Labem. V této činnosti se s oblibou předháněl s velkopodnikatelem Weinmannem, u kterého byl dříve zaměstnán. Díky Petschkově štědré podpoře byl v ústecké nemocnici postaven dětský pavilon, dále pavilon v dělnické ozdravovně v Ryjicích, chlapecký výchovný domov na Kabátě, ozdravovna pro nemocné tuberkulózou a také mateřská školka.[3][4]
Odkazy
Reference
- Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-23.
- Matriční záznam o úmrtí a pohřbu. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2015-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
- FEDOROVIČ, Tomáš; KAISER, Vladimír. Historie židovské komunity v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 2005. ISBN 80-86646-12-2. S. 19.
- KRSEK, Martin. „Americký sen“ rodiny Petschků. MF Dnes, mutace Severní Čechy. 29. březen 2006, s. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-27. Archivováno 27. 8. 2018 na Wayback Machine
Literatura
- FEDOROVIČ, Tomáš; KAISER, Vladimír. Historie židovské komunity v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 2005. 123 s. ISBN 80-86646-12-2.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ignaz Petschek na Wikimedia Commons
- Ignaz Petschek na geni.com/people
- Reflex - Ignaz Petschek Archivováno 14. 1. 2009 na Wayback Machine
- Český rozhlas - Ecce Homo - Ignatz Petschek Archivováno 20. 2. 2009 na Wayback Machine
- Projekt Knihy znovu nalezené: Petschek & Co. 6. září 2016. Zuzana Foltýnová. Dostupné z WWW.
- Architektura na severu Čech: Vila Franze Petschka. [cit. 2018-01-05] Matěj Páral, Jan Vaca, Martin Krsek.
- Architektura na severu Čech: Vila Ignaze Petschka. [cit. 2018-01-05] Matěj Páral, Jan Vaca, Martin Krsek.