Ida Marie z Lichtenštejna

Ida Marie z Lichtenštejna (německy Ida Maria von und zu Liechtenstein, 17. září 1839, zámek Lednice – 4. srpna 1921, Libějovice) byla princezna z Lichtenštejna, provdaná kněžna ze Schwarzenbergu.

Ida Marie z Liechtensteinu
Narození17. září 1839
Zámek Lednice nebo Lednice
Úmrtí4. srpna 1921 (ve věku 81 let)
Libějovice
ChoťAdolf Josef ze Schwarzenbergu (od 1857)
DětiJan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu
RodičeAlois II. z Lichtenštejna a Františka Kinská z Vchynic a Tetova
RodLichtenštejnové
PříbuzníHenrieta Marie z Lichtenštejna, František I. z Lichtenštejna, Tereza Marie z Lichtenštejna, Anna z Lichtenštejna, Sofie z Lichtenštejna, Jan II. z Lichtenštejna, Marie Františka z Lichtenštejna, Karolína Marie z Lichtenštejna a Františka Xaverie z Lichtenštejna (sourozenci)
Adolf ze Schwarzenbergu, Edmund ze Schwarzenbergu, Karel Felix ze Schwarzenbergu a Josefina ze Schwarzenbergu (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a činnost

Ida Marie, celým jménem jako Ida Maria Lamberta Theresa Francis de Paula von und zu Liechtenstein se narodila 17. září 1839 na lednickém zámku. Byla pátým dítětem a pátou dcerou knížete Aloise II. z Lichtenštejna a jeho manželky Františky hraběnky Kinské z Vchynic a Tetova. Měla starší sestry Marii, Karolínu, Sofii a Aloisii. Následujícího roku se narodil mladší bratr Jan (II.), budoucí panující kníže, a později ještě čtyři mladší sestry a bratr František, taktéž pozdější panující kníže.

Adolf Josef ze Schwarzenbergu, 1862

V 17 letech se Ida Marie provdala za 25letého prince Adolfa Josefa ze Schwarzenbergu. Svatba, kterou celebroval pražský arcibiskup kardinál Bedřich ze Schwarzenbergu, ženichův strýc, se konala 4. června 1857 v kapli Lichtenštejnského paláce ve Vídni.

Jejich manželské soužití se ukázalo být šťastným a s dlouhým trváním. Adolf Josef byl znám svou dobrotivou povahou a smyslem pro humor, a proto byl velmi oblíbený. Pár se usadil na schwarzenberském zámku v Libějovicích. [1]

Pár měl devět dětí:

  • Eleonora (1858–1938) - manželka hraběte Jindřicha z Lambergu;
  • Jan II. (1860–1938) – 9. kníže ze Schwarzenbergu, ženatý s hraběnkou Terezií z Trautmansdorfu-Weinsbergu, měli osm dětí;
  • Františka de Paula (1861–1951) – manželka hraběte Mikuláše Esterházyho z Galanty, měla pět dětí;
  • Alois (1863–1937) – nebyl ženatý, bez potomků;
  • Marie Aloisie (1865–1943) – jeptiška;
  • Felix (1867–v roce 1946) – ženatý s princeznou Annou zu Lowenstein-Wertheim, Rochefort, měl pět dětí;
  • Jiří (1870–1952) – podplukovník, nebyl ženatý, bez potomků;
  • Karel (1871–1902) – diplomat, nebyl ženatý, bez potomků;
  • Terezie (1873–1946) – neprovdaná, bez potomků.

Rodina trávila většinu roku v Čechách, kde Adolf Josef vlastnil rodová panství. V roce 1858 byla Ida Marie jmenována dámou Řádu hvězdového kříže, později se stala c. k. palácovou dámou a po vraždě císařovny Alžběty jako jedna z prvních obdržela velkokříž nově založeného Alžbětina řádu (1898).[2] Podílela se na činnosti různých charitativních a sociálních organizací. [1] Mimo jiné byla členkou Výboru pro dostavbu chrámu sv. Víta v Praze a angažovala se také v několika spolcích ve Vídni.[3]

V roce 1888 se její manžel stal 8. knížetem ze Schwarzenbergu. [4]

V roce 1907 oslavil pár zlatou svatbu na zámku Hluboká. Slavnosti byly předem promyšlené a jejich přípravě byla věnována zvláštní pozornost. Událost, které bylo přítomno asi 100 hostů, byla uvedena v novinách a časopisech. [1]

Adolf Josef zemřel 5. října 1914. Ida ho přežila sedm let. Zemřela 4. srpna 1921 na zámku v Libějovicích.

Kněžna Ida ze Schwarzenbergu byla díky sňatkům svých sester blízce spřízněna s několika významnými osobnostmi veřejného života habsburské monarchie. Jejími švagry byli například diplomat hrabě Ferdinand Trauttmansdorff, místopředseda Panské sněmovny kníže Alexander von Schönburg-Hartenstein nebo zemský maršálek Českého království kníže Jiří Kristián Lobkowicz.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Іда Ліхтенштейнська na ukrajinské Wikipedii.

  1. Золоте весілля Шварценбергів (česky)
  2. POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2011; s. 388 ISBN 978-80-85955-39-2
  3. KUBÍKOVÁ, Anna: Členství Schwarzenbergů v hospodářských a kulturních spolcích v 19. a na počátku 20. století in: Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii; Národní památkový ústav České Budějovice, 2013; s. 516 ISBN 978-80-85033-41-0
  4. Адольф Йозеф Шварценберг (německy)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.