IDOS

První verze IDOS spravovaly České dráhy-DATIS (dnešní ČD Informační systémy) od 1997[1] do roku 2007 spolu s Chaps spol s r.o.; po roce 2007 už jen společnost CHAPS. Poslední verze na webu ČD-Telematika byla označena jako verze 1.55.02/1.31/2.08 (4.9.2007 9:38:23)

Mezi léty 1994–1998 byl vyvíjen podobný systém ABUS vyvíjený ve spolupráci firem COnet Praha s.r.o., ČSAD SVT Praha s.r.o., ČSAD SVT Praha s.r.o.. Systém ABUS vycházel z rezervačního systému AMS BUS, vyhledával pouze mimoměstská autobusová spojení. V roce 1998 byl integrován do IDOS a byl provozovaný až do roku 2006 nad datovou základnou CIS JŘ.

Od roku 1998 pověřilo Ministerstvo dopravy společnost CHAPS vedením Celostátního informačního systému o jízdních řádech, kdy ministerstvo vypovědělo smlouvu s ČSAD ÚAN Praha Florenc a.s. a předalo správu CIS JŘ včetně softwarového produktu JRDU.[2]

V roce 2006 bylo přepracováno uživatelské rozhraní webové aplikace a integrována technologie AJAX.[3] IDOS byl také spojen s portálem Atlas, především kvůli zvýšení prodeje z reklamy. V roce 2007 jej nahradil portál iDnes (MAFRA).[4]

V listopadu roku 2010 byla spuštěna nová beta verze map IDOS pro jízdní řády MHD Praha a IDS JMK, které umí pracovat s mapou a souřadnicemi.[5]

Od září 2019 je po devíti měsících testování v plném provozu úplně nová verze vyhledávače IDOS včetně redesignovaného loga[6], dostupná na adrese https://idos.idnes.cz, která umožňuje (kromě základních funkcí) i přímý prodej jízdenek v rámci aplikace, avšak touto verzí zaniklo mnoho užitečných funkcí.

Data jízdních řádů jsou do Celostátního informačního systému poskytována dopravci drážní dopravy (vlaky, tramvaje, trolejbusy), vnitrostátní i mezinárodní linkové dopravy a městské autobusové dopravy. Děje se tak na základě požadavku a pod sankcí zákona o silniční dopravě (zákon číslo 111/1994 Sb. a prováděcí vyhláška 388/2000 Sb.) a zákona o dráhách (zákon číslo 266/1994 Sb.). Z nařízení státu je definován i standard, ve kterém musejí dopravci data předávat - jedná se o JDF formát, který prakticky odpovídá CSV, kde je jako oddělovač použita čárka.[7]

Zákon však neřeší veřejnou přístupnost CIS JŘ a právo na využití dat v systému obsažených. Faktickým disponentem je pak firma CHAPS, která na základě výhradní smlouvy vyvíjí IDOS a spravuje CIS JŘ. Ministerstvo a kraje mají přístup do CIS JŘ dán bezplatně. Část služeb a informací je také volně dostupná pro veřejnost. Firma profituje z dalšího prodeje produktů CIS JŘ a reklamy u volně poskytovaných služeb.[8]

Konkurence IDOS je limitována nedostupností strojově čitelných dat z CIS JŘ a musí je tak žádat přímo u dopravců:

• MHD v mobilu, Vladimír Klimeš (Smart telefony)
• Jízdní řády, JRm, FS Software s.r.o. (web, Smart telefony)
• Jízdní řády, Seznam.cz (web, mobilní aplikace Android, iOS (dříve Pubtran))

Společnost CHAPS však umožňuje vybraným službám (za poplatek) přístup k plnému API webové služby poskytující komunikační vrstvu k získávání informací z jízdních řádů (tedy např. pro potřeby vyhledávání spojení). Výsledkem pak jsou například on-line aplikace pro mobilní telefony s operačním systémem iOS, Android, apod. (CG Transit, atd.). Více viz IDOS pro PDA a Smartphone.

Do systému jsou zahrnuty prakticky všechny systémy a linky MHD, kromě veřejné lodní dopravy včetně přívozů nespadajících do Pražské integrované dopravy. Z linek zvláštní linkové dopravy jsou zařazeny jen některé, které mají alespoň částečně veřejný charakter (např. pražské linky pro vozíčkáře, některé linky k obchodním domům nemající status veřejné dopravy atd.).[9]

Systém v české webové verzi umožňuje vyhledávat (červen 2011):

• železniční spojení v rámci celé železniční sítě, včetně vybraných vlaků v zahraničí (ČR + Evropa)
• autobusové spojení v kombinaci autobusových linek meziměstského typu (ČR + Slovensko)
• spojení v rámci jednotlivých sítí MHD (zvlášť pro 109 měst)
• kombinovaná spojení vlaky + autobusy linek ne-městského typu
• kombinovaná spojení vlaky + autobusy linek ne-městského typu + MHD měst Praha, Brno a Ostrava
• kombinovaná spojení vlaky + autobusy linek ne-městského typu + MHD všech měst
• kombinovaná spojení IDS PID, IDS JMK, ODIS a IDOL
• letecká spojení

Obdobnou službu jako je IDOS zajišťuje na Slovensku dceřiná společnost firmy CHAPS, společnost INPROP ve spolupráci s MAFRA.sk v podobě aplikace Cestovné poriadky.

Algoritmus vyhledávání nebyl podrobně zveřejněn, nicméně stručně je popsán v nápovědě k aplikaci[10]. Při přestupech systém rozlišuje jednotlivé zastávky (sloupky) v uzlu pouze u jízdních řádů typu MHD, kde jsou zastávky rozděleny do jednotlivých sloupků, což jsou v současné době pouze jízdní řády MHD Brno, České Budějovice, Děčín, Jihlava, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Praha, Třebíč, Ústí nad Labem a Zlín. V ostatních případech se sloupky nerozlišují (všechny sloupky téhož názvu bere v tomto případě program jako jednu zastávku, bez ohledu na jejich vzdálenost) a vychází z pevně stanovené minimální přestupní doby. Přestup mezi stanicemi nebo zastávkami různých názvů program uvažuje pouze v případech, má-li mezi nimi definovánu přestupní vazbu (dobu pěšího přesunu). Obecně se systém se snaží vyhledávat taková spojení, která jsou pokud možno časově nejvýhodnější, za použití pokud možno nejmenšího počtu přestupů (primárně je optimalizováno na čas - dlouhé přestupy algoritmus penalizuje). V případě vyhledávání nad jízdním řádem vlaků systém upřednostňuje vlaky vyšší kvality a v případě nalezení dvou spojení ve stejném časovém intervalu a se stejným počtem přestupů se nabídne kilometricky kratší spojení (pozor, existuje-li kilometricky kratší spojení, ale s více přestupy, je diskvalifikováno z důvodu většího počtu přestupů). Cena jízdného není při vyhledávání spojení zohledňována, pouze se může objevit ve výstupu, má-li systém k dispozici ceníky pro příslušné spoje. Standardní webová verze vyhledá první tři nalezená spojení, přičemž je možné si klepnutím na příslušné tlačítko vyžádat vyhledání dalších tří následujících či předchozích spojení, zobrazit detaily o použitých spojích či o celém spojení jako celku (s detailním rozpisem zobrazené ceny, byla-li zobrazena), SMS verze poskytne jen nejzákladnější data o jednom nebo dvou vyhovujících spojeních. Pro mobilní telefony existují buď nativní aplikace pro Android[11] či iOS[12] nebo upravená webová verze aplikace. Ačkoliv některé výstupy obsahují i odkaz na aktuální polohu vlaku, vyhledávání pracuje pouze s daty jízdního řádu (tedy s plánem dopravy) a nijak nezohledňuje ani aktuální stav provozu, ani statistiku pravidelnosti a přesnosti dopravy.[9]

IDOS poskytuje i veřejně dostupné API, které je možné použít pro linkování aplikace z jiných webů. Viz IDOS-API.pdf.

Mimo vyhledání spojení je možno prohledávat přehledy odjezdů, seznam spojů podle linek (funkce již není dostupná v nejnovější verzi aplikace) a u jízdních řádů MHD navíc zastávkové jízdní řády. Připojeny jsou rovněž odkazy na Portál jízdních řádů, v němž se nacházejí linkové a zastávkové jízdní řády ve formátu Acrobat PDF.

Existují následující verze IDOS:

• volně dostupné pro web/wap/sms a to buď brandované nebo s reklamou,
• volně dostupné i placené verze pro chytré telefony s operačními systémy iOS, Android, Windows Phone či BlackBerry,
• placená verze s roční platností pro OS Windows (v minulosti i pro Windows Mobile - aplikace Smartřády, její prodej byl ukončen v listopadu 2015[13]),
• modifikované verze pro jednotlivé IDS/MHD (např. ROPID, DPP), operátory (O2, T-mobile, Vodafone)

V březnu 2012 získal vyhledávač IDOS jednu ze dvou prvních cen v kategorii „Existující plánovače cest“ (společně s IDOSem ji získal též plánovač cest SIPAX firmy Trenitalia) v soutěži Evropské komise o nejlepší evropský přeshraniční multimodální plánovač dopravního spojení. Do soutěže bylo v této kategorii přihlášeno 28 plánovačů cest, z nichž 12 nejlepších bylo předloženo k veřejnému elektronickému hlasování. Zástupci Evropské komise a europoslanci z výbor TRAN Evropského parlamentu oceňovali zejména přeshraniční a multimodální charakter systému, vysokou návštěvnost, vícejazyčné prostředí, aplikace pro chytré telefony, přípravu přeshraničního pilotního projektu s Rakouskem a myšlenku aktualizace IDOS zavedením lokalizačních dat o reálné poloze vozidel veřejné dopravy a také diskuze o propojení rezervačních systémů v autobusové a železniční dopravě.[14][15]

V roce 2015 získala společnost CHAPS za blokaci otevřených dat týkajících se jízdních řádů Anticenu Lupa.[16]