Kyselina hyaluronová
Kyselina hyaluronová je přirozeně se vyskytující glykosaminoglykan, což je jeden z lineárních polysacharidů, o vysoké molekulové hmotnosti. Je složena z opakujících se disacharidových jednotek, kdy každá z těchto jednotek obsahuje kyselinu D-glukuronovou a N-acetylglukosamin. Kyselina hyaluronová může jako kyselina existovat pouze v silně kyselém prostředí. Protože v organismu je až na výjimky hodnota pH v rozsahu od mírně kyselé po mírně alkalické, existuje v tomto prostředí kyselina hyaluronová pouze v podobě soli, nejčastěji sodné. Proto se nedoporučuje používat označení kyselina hyaluronová pro látku vyskytující se v organismu nebo do organismu přidávanou. Přesnější je použití obecného označení hyaluronan (v případě, že neudáváme konkrétní kationt), či hyaluronát (vždy s udáním kationtu, např. hyaluronát sodný). [1] [2] Termín kyselina hyaluronová se používá spíše v kosmetice a medicínských aplikacích.
Kyselina hyaluronová | |
---|---|
Název (INN) | kyselina hyaluronová |
Název podle IUPAC | (2-acetamido-2-deoxy-D-gluko)-D-glukuronoglykan |
Kódy | |
Číslo CAS | 9004-61-9 |
Klasifikace ATC | D03AX05 M09AX01 R01AX09 S01KA01 |
ChemSpider ID | 2341172 |
PubChem | 24759 |
Chemie | |
Sumární vzorec | (C14H21NO11)n |
InChI | InChI=1S/C28H44N2O23/c1-5(33)29-9-18(11(35)7(3-31)47-25(9)46)49-28-17(41)15(39)20(22(53-28)24(44)45)51-26-10(30-6(2)34)19(12(36)8(4-32)48-26)50-27-16(40)13(37)14(38)21(52-27)23(42)43/h7-22,25-28,31-32,35-41,46H,3-4H2,1-2H3,(H,29,33)(H,30,34)(H,42,43)(H,44,45)/t7-,8-,9-,10-,11-,12-,13+,14+,15-,16-,17-,18?,19?,20+,21+,22+,25-,26+,27-,28-/m1/s1 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hyaluronan tvoří jednu z hlavních složek mezibuněčné hmoty. Je součástí pojivových, epiteliálních a nervových tkání. Ve velkém množství se nachází v očním sklivci, synoviální tekutině, pupečníkové šňůře a kůži. Rovněž tvoří slizovité obaly vajíček některých organizmů.[1]
Biologické funkce
Hyaluronan má vysokou afinitu k vodě, což pozitivně ovlivňuje elasticitu (hydrataci) tkání, např. kůže, chrupavky apod.[3] [4]
Je organizátorem tvorby mezibuněčné hmoty. Spolu s proteoglykany vytváří nadmolekulární útvary, jakési sítě, do kterých se organizovaně ukládá kolagen a další složky pojivových tkání (elastin, glykoproteiny apod.).[5]
Hyaluronan se váže na celou řadu buněčných receptorů, čímž jednak fixuje buňky do sítí extracelulární matrix a jednak reguluje procesy probíhající v buňkách a sekreci regulačních molekul z buněk. Nosiče léčiv, které na svém povrchu mají fragmenty hyaluronanu, se mohou s buňkami právě prostřednictvím receptoru spojovat a pomocí endocytózy přenášet léčivé látky do buňky.[6] [7]
Fragmenty hyaluronanu vykazují různé biologické aktivity v závislosti na jejich molekulové hmotnosti. Vysokomolekulární hyaluronan působí protizánětlivě. Některé fragmenty působí přímo na buňky imunitního systému a tím, že ovlivňují produkci cytokinů a chemokinů, zánět regulují (např. první fáze hojení ran). Prostřednictvím regulace produkce některých cytokinů působí fragmenty hyaluronanu i proti zánětu ve tkáních, jiné regulují tvorbu pojivových struktur. Hyaluronan zháší volné kyslíkové radikály, ovlivňuje proliferaci a diferenciaci buněk.[8] [9] [10] [11]
Hyaluronan tím, že váže některé růstové faktory, brání nadměrnému ukládání kolagenu do jizev, čímž podporuje bezjizevnaté hojení ran. Mechanismus není dosud detailně popsán a pravděpodobně bude multifaktoriální. [12] [13]
Hyaluronan s vysokou molekulovou hmotností má analgetický účinek.[10]
V synoviální tekutině v kloubech slouží komplexy hyaluronanu s dalšími látkami jako lubrikant (díky jejich viskoelastickým vlastnostem) a jako tlumič nárazů (díky silné schopnosti hydratovat chrupavku).[14]
Použití
Použití hyaluronanu je velmi široké, zejména v medicíně a v kosmetice, a to jak ve formě vysokomolekulárního chemicky nemodifikovaného biopolymeru, tak i ve formě fragmentů, které mohou být i chemicky modifikované.[2] Hyaluronan s vysokou a střední molekulovou hmotností, a to ve formě nativní či modifikované (síťované), se hojně využívá ve formě intraartikulárních injekcí přímo do kloubů, nejčastěji kolenního, ale i dalších kloubů včetně malých (např. na rukou či nohou), jak po úrazech, tak u pacientů s osteoartrózou. Aplikací hyaluronanu s vyšší molekulovou hmotností dojde jednak k přímému potlačení bolesti, ale také ke krátkodobému zvýšení koncentrace hyaluronanu v kloubu, což vede ještě k druhotnému potlačení bolesti tím, že je kloub lépe lubrikován. Dodaný hyaluronan je navíc schopen aktivovat syntézu vlastního hyaluronanu buňkami synoviální membrány, zlepšuje metabolizmus chrupavky a chrání ji před působením degradačních enzymů.[15] [16] [17]
V očním lékařství se hyaluronan používá při různých operacích, nejčastěji při výměně oční čočky (metodou zvanou fakoemulzifikace). Roztokem hyaluronanu se vyplňuje prostor přední komory, což pomáhá jednak k odstranění úlomků oční čočky rozbité ultrazvukem a dále přítomný hyaluronan chrání oční tkáně před jejich poškozením během operace. Díky své schopnosti vázat velké množství vody se hyaluronan používá v očních kapkách určených ke zmírnění potíží u syndromu suchého oka, protože vytváří na povrchu oka tenký film, který zabezpečí bezbolestné klouzání víčka po oční bulvě. Hyaluronan se rovněž používá v kapkách pro uživatele kontaktních čoček.[15] [18] [19]
Nativní hyaluronan nalezneme i v přípravcích na hojení ran, zejména určených pro obtížně se hojící rány jako jsou bércové vředy, rány na nohou diabetiků a přípravky pro léčbu rozpadlých ran po operacích, zejména v kardiochirurgii či chirurgii břicha.[20] [21] Hyaluronan se rovně využívá v reprodukční medicíně, kde je součástí media pro transfer embryí nebo např. jako selekční medium pro určení kondice spermií.[22] [23] Nativní hyaluronan se dále využívá v ORL v nosních kapkách, při augmentaci hlasivek [24], při poškození sliznice po ozařování nádorů hlavy a krku [25], při léčbě různých patologických stavů poševní sliznice a v některých dalších aplikacích.[26] [27] Chemicky modifikovaný hyaluronan, nejčastěji síťovaný do 3D sítě, nachází uplatnění v přípravcích na hojení ran a v tkáňovém inženýrství.[28]
V kosmetice se využívá schopnost hyaluronanu vázat vodu a vytvářet na pokožce tenký film, který vyvolává sametový efekt při dotyku. Fragmenty hyaluronanu, zejména chemicky modifikované, slouží k přenášení aktivních látek do pokožky. V kosmetice se rovněž hojně využívá síťovaných derivátů hyaluronanu ve formě dermálních fillerů. Obdobné přípravky se používají v korektivní dermatologii a plastické chirurgii.[29] [30]
Kromě využití v medicíně a kosmetice se hyaluronan uplatňuje ve výživových doplňcích. Orálně podívaný hyaluronan má prokázaný vliv na pojivové tkáně obecně, zejména na klouby a šlachy, kvalitu kůže a kožních adnex, hojení oftalmologických operačních ran apod.[31] [32] [33] [34]
Výroba
Hyaluronan se dnes vyrábí fermentačním způsobem s využitím bakterií, které ho přirozeně produkují jako kapsuli pro svoji ochranu. Geneticky změněné kmeny bakterií se průmyslově prakticky nepoužívají, a to zejména z etických důvodů.[1] [2] Biotechnologickým způsobem vyrábí hyaluronan i česká firma Contipro, která je významným světovým producentem této látky. K výrobě používá vlastní kmeny bakterií Streptococcus zooepidemicus equi zbavené patogenů a schopnosti hemolýzy.[35]
Reference
- NECAS, J; BARTOSIKOVA, L; BRAUNER, P, et al. Hyaluronic acid (hyaluronan): a review. Veterinarni Medicina. 2008, roč. 53, čís. 8, s. 397–411. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-13. Archivováno 13. 7. 2017 na Wayback Machine
- FALLACARA, A.; BALDINI, E.; MANFREDINI, S. Hyaluronic Acid in the Third Millennium. Polymers. Roč. 2018, čís. 10, s. 701–737.
- KUCERIK, J.; PRUSOVA, A.; ROTARU, A. DSC study on hyaluronan drying and hydration. Thermochimica Acta. Roč. 2011, čís. 523, s. 245–249.
- PRUSOVA, A.; SMEJKALOVÁ, D.; CHYTIL, M. An alternative DSC approach to study hydration of hyaluronan. Carbohydrate Polymers. Roč. 2010, čís. 82, s. 498–503.
- THEOCHARIS, A. D.; SKANDALIS, S. S.; GIALELI, C. Extracellular matrix structure. Advanced Drug Delivery Reviews. Roč. 2016, čís. 97, s. 4–27.
- LIANG, J.; JIANG, D.; NOBLE, P. Hyaluronan as a therapeutic target in human diseases. Advanced Drug Delivery Reviews. Roč. 2016, čís. 97, s. 186–203.
- BAJORATH, J.; GREENFIELD, B.; MUNRO, S. Identification of CD44 Residues Important for Hyaluronan Binding and Delineation of the Binding Site. Journal of the Biological Chemistry. Roč. 1998, čís. 273, s. 338–343.
- STERN, R.; ASARIB, A. A.; SUGAHARAC, N. Hyaluronan fragments: An information-rich system. European Journal of Cell Biology. Roč. 2006, čís. 85, s. 699–715.
- KE, C.; SUN, L.; OIAO, D. Antioxidant acitivity of low molecular weight hyaluronic acid. Food and Chemical Toxicology. Roč. 2011, čís. 49, s. 2670–2675.
- BAEVA, L. F.; LYLE, D. B.; RIOS, M. Different molecular weight hyaluronic acid effects on human macrophage interleukin 1b production. J Biomed Mater Res Part A. Roč. 2014, čís. 102A, s. 305–314.
- MAHARJAN, A. S.; PILLING, D.; GOMER, R. H. High and Low Molecular Weight Hyaluronic Acid Differentially Regulate Human Fibrocyte Differentiation. PLoS ONE. Roč. 2011, čís. 6, s. e26078.
- SIDWGWICK, G. P.; BAYAT, A. Extracellular matrix molecules implicated in hypertrophic and keloid scarring. , Journal of the European Academy of Dermatology and Venereology. Roč. 2012, čís. 26, s. 141–152.
- SUN, G.; SHEN, Y.-I; HARMON, J. W. Engineering Pro-Regenerative Hydrogels for Scarless Wound Healing. Advanced Healthcare Materials. Roč. 2018, čís. 1800016.
- SEROR, J.; MERKHER, Y.; KAMPF, N. Normal and Shear Interactions between Hyaluronan - Aggrecan Complexes Mimicking Possible Boundary Lubricants in Articular Cartilage in Synovial Joints. Biomacromolecules. Roč. 2012, čís. 13, s. 3823–3832.
- HUYNH, A.; PRIEFER, R. Hyaluronic acid applications in ophthalmology, rheumatology, and dermatology. Carbohydrate Research. Roč. 2020, čís. 489, s. 107950.
- ROSEN, J.; NIAZI, F.; DYSART, S. Cost-Effectiveness of Treating Early to Moderate Stage Knee Osteoarthritis with Intra-articular Hyaluronic Acid Compared to Conservative Interventions. Advances in Therapy. Roč. 2020, čís. 37, s. 344–352.
- STITIK, T. P.; LEVY, J. A. Viscosupplementation (Biosupplementation) for Osteoarthritis. American Journal of Physical Medicine & Rehabilitation. Roč. 2006, čís. 85, s. S32 - S50.
- JUMELLEA, C.; GHOLIZADEHB, S.; ANABIB, N. Advances and limitations of drug delivery systems formulated as eye drops. Journal of Controlled Release. Roč. 2020, čís. 321, s. 1–22.
- LINEBARGER, E.; HARDTEN, D. R.; SHAH, G. K. Phacoemulsification and Modern Cataract Surgery. Survey of Ophthalmology. Roč. 1999, čís. 44, s. 123–147.
- ROEHRS, H.; STOCCO, J. G. D.; POTT, F. Dressings and topical agents containing hyaluronic acid for chronic wound healing. Cochrane Database of Systematic Reviews. Roč. 2016, čís. 5. DOI 10.1002/14651858.CD012215.
- MOGOSANU, D. G.; GRUMEZESCUB, A. M. Natural and synthetic polymers for wounds and burns dressing. International Journal of Pharmaceutics. Roč. 2014, čís. 463, s. 127–136.
- FOULADI-NASHTA, A. A.; RAHEEM, K. A.; MAREI, W. F. Regulation and roles of the hyaluronan system in mammalian reproduction. Reproduction. Roč. 2017, čís. 153, s. R43 - R58.
- YOGEV, L.; KLEIMAM, S. E.; HAUSER, R. Assessing the predictive value of hyaluronan binding ability for the freezability potential of human sperm. Fertility and Sterility. Roč. 2010, čís. 93, s. 154–158.
- KWONA, T.-K.; BUCKMIREB, R. Injection laryngoplasty for management of unilateral vocal fold paralysis. Current Opinion in Otolaryngology & Head and Neck Surgery. Roč. 2004, čís. 12, s. 538–542.
- COSETINO, D.; PIRO, F. Hyaluronic acid for treatment of the radiation therapy side effects: a systematic review. European Review for Medical and Pharmacological Sciences. Roč. 2018, čís. 22, s. 7562–7572.
- VALENTA, C. The use of mucoadhesive polymers in vaginal delivery. Advanced Drug Delivery Reviews. Roč. 2005, čís. 57, s. 1692–1712.
- JABBOUR, S.; KECHICHIAN, E.; HERSANT, B. . Labia Majora Augmentation: A Systematic Review of the Literature. Aesthetic Surgery Journal. Roč. 2017, čís. 37, s. 1157–1164.
- NEWSON, J. P.; PAYNE, K. A.; KREBS, M. D. Microgels: Modular, tunable constructs for tissue regeneration. Acta Biomaterialia. Roč. 2019, čís. 88, s. 32–41.
- GUTOWSKI, K.A. Hyaluronic Acid Fillers: Science and Clinical Uses. Clinics in Plastic Surgery. Roč. 2016, čís. 43, s. 489–496.
- SUNA, F.; NIUA, H.; WANGA, D. Novel moisture-preserving derivatives of hyaluronan resistant tohyaluronidase and protective to UV light. Carbohydrate Polymers. Roč. 2017, čís. 157, s. 1198–1204.
- KALMAN, D. S.; HEIMER, M.; VALDEON, A. Effect of a natural extract of chicken combs with a high content of hyaluronic acid (Hyal-Joint®) on pain relief and quality of life in subjects with knee osteoarthritis: a pilot randomized double-blind placebo-controlled trial. Nutrition Journal. Roč. 2008, čís. 7. DOI 10.1186/1475-2891-7-3.
- KIMURU, M.; MAESHIMA, T.; KUBOTA, T. Absorption of Orally Administered Hyaluronan. Journal of Medicinal Food. Roč. 2016, čís. 19, s. 1172–1179.
- KAWADA, C.; KIMURU, M.; MASUDA, Y. Oral administration of hyaluronan prevents skin dryness and epidermal thickening in ultraviolet irradiated hairless mice. Journal of Photochemistry & Photobiology, B: Biology. Roč. 2015, čís. 153, s. 215–221.
- KIM, Y.; MOON, C. H.; KIM, B. Y. Oral Hyaluronic Acid Supplementation for the Treatment of Dry Eye Disease: A Pilot Study. Journal of Ophthalmology. Roč. 2019. DOI 10.1155/2019/5491626.
- CONTIPRO. Pharmaceutical Sodium Hyaluronate Manufacturer. Contipro [online]. [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. (anglicky)