Hyaenodon
Hyaenodon (z řečtiny: „hyení zub“[1]) byl rod masožravého savce z řádu creodonta, žijící od pozdního eocénu do raného miocénu. Šlo o vrcholového predátora své doby, měl velmi silný skus čelistí a na kořist útočil kousnutím do krku či hlavy.[1] Existovalo mnoho druhů rodu Hyaenodon. Různé druhy se vyskytovaly v Africe, Severní Americe, Asii a Evropě. Vyhynul zřejmě v důsledku změny klimatu a vzniku šelem ze skupiny Amphicyonidae.
 HyaenodonStratigrafický výskyt: Pozdní eocén-raný miocén, před 40-20 miliony let[1]. | |
|---|---|
 Rekonstrukce Hyaenodon horridus | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Podtřída | placentálové (Placentalia) |
| Řád | Creodonta |
| Čeleď | Hyaenodontidae |
| Rod | Hyaenodon |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
Šlo o velkého dravce, největší druh Hyaenodon gigas byl dlouhý až 3 metry, vysoký 110 centimetrů a vážil až 500 kilogramů. Nejznámější druh Hyaenodon horridus vážil 40-60 kilogramů. Nejmenší druhy Hyaenodon microdon a Hyaenodon mustelinus však vážily pouhých 5 kg. Všechny druhy měly velkou, mohutnou, dlouhou lebku, v porovnání k velikosti těla mnohem větší než dnešní psi, a velmi dobrý čich. Mozek Hyaenodona byl však poměrně malý, menší než u dnešních šelem. Rovněž měl velké, silné a ostré zuby, které se opotřebovávaly pomaleji než u dnešních šelem.
Druhy
- H. andrewsi
- H. brevirostris
- H. chunkhtensis
- H. crucians
- H. filholi
- H. gigas
- H. horridus
- H. incertus
- H. leptorhynchus
- H. matthewi
- H. megaloides
- H. microdon
- H. mongoliensis
- H. montanus
- H. mustelinus
- H. pilgrimi
- H. raineyi
- H. venturae
- H. vetus
- H. weilini
- H. yuanchensis
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hyaenodon na anglické Wikipedii.
- STRAUSS, Bob. Hyaenodon [online]. [cit. 2016-09-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hyaenodon na Wikimedia Commons