Hustopeče nad Bečvou (nádraží)
Hustopeče nad Bečvou je železniční stanice v jižní části městyse Hustopeče nad Bečvou v okrese Přerov v Olomouckém kraji poblíž řeky Bečvy. Leží na elektrizované dvoukolejné trati 280 (3 kV ss).
Hustopeče nad Bečvou | |
---|---|
Nádraží v Hustopečích nad Bečvou | |
Stát | Česko |
Kraj | Olomoucký |
Městys | Hustopeče nad Bečvou |
Souřadnice | 49°31′23,99″ s. š., 17°51′49,97″ v. d. |
Hustopeče nad Bečvou (nádraží) | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 338129 |
Trať | 280 |
Nadmořská výška | 265 m n. m. |
V provozu od | 1. listopadu 1884 |
Zabezpečovací zařízení | RZZ AŽD 71 |
Dopravních kolejí | 4 |
Nástupišť (hran) | 2 (2) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | Stanice autobusů |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Stanice byla zprovozněna společností Rakouská společnost místních drah (ÖLEG) 1. listopadu 1884 zahájením pravidelného provozu odbočné trati z Hranic přes stanici Krásno nad Bečvou (později přemenována na Valašské Meziříčí) do Hrachovce (roku 1892 trať prodloužena do Rožnova pod Radhoštěm) a stanici Valašské Meziříčí na opačném břehu Rožnovské Bečvy (byla otevřena 1. července 1885) s celým zbylým úsekem do Vsetína. Budova vznikla dle typizovaného stavebního plánu železničních stanic ÖLEG.
Roku 1887 převzala trať Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB). Po zestátnění KFNB v roce 1906 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1] Nádraží bylo roku 1937 stavebně upraveno v rámci zdvoukolejnění a prodloužení trati ze Vsetína dále na Slovensko k řece Váh přes Horní Lideč do Púchova. Další stavební úpravy proběhly ve 2. polovině 20. století.
Elektrický provoz byl ve stanici zahájen 25. ledna 1960.
Popis
Nacházejí se zde dvě jednostranná nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes koleje.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hustopeče nad Bečvou na Wikimedia Commons
- Článek o rekonstrukci trati (2019)
- Profil stanice na stránkách zelpage.cz
- Profil stanice na stránkách Českých drah