Hugo Loetscher

Po maturitě na gymnáziu v Curychu vystudoval politickou filozofii, sociologie, literaturu a hospodářské dějiny na univerzitě v Curychu a v Paříži.[2] V roce 1956 získal doktorát filozofie za kvalifikační práci, věnující se politické filozofii ve Francii po roce 1945 (německy Die politische Philosophie in Frankreich nach 1945).[3]

Jeho literární prvotinou byl román Abwässer (1963), čímž se zařadil do švýcarské literární generace autorů, jimiž byli např. literáti Friedrich Dürrenmatt, či Max Frisch.[4][5][6] Od roku 1969 byl spisovatelem a novinářem na volné noze, mezi jeho nejznámější díla náleží např. román Der Immune,[7] spadající do období mezi druhou světovou válkou a 70. léty 20 století, v němž specifického významu nabývá metaforický vztah imunitu hledajícího vypravěče ke čtenáři jakožto společnosti samotné.[8] Hlavní postavami jeho děl byli lidé, stojící na okraji společnosti (německy Außenseiter).[9]

Roman Bucheli, redaktor švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung, o něm v nekrologu v dne jeho úmrtí uvedl následující:[10]

„[...]. Er stellte sich immer ein wenig gegen den Strom. [...] Zwischen Dürrenmatts abgründigem Humor und Frischs moralischem Rigorismus, zwischen Otto F. Walters Realismus und Peter Bichsels poetischen Abbreviaturen ging er in der literarischen Schweiz eigene Wege. (Překlad: [...]. Vždy šel tak trochu proti proudu. [...] Literárním Švýcarskem si vyšlapal cestičku veprostřed mezi Dürrenmattovým jizlivým žertováním a Frischovým morálním rigorismem, veprostřed mezi realismem Otto F. Waltera a poetickým zkracováním Petera Bichsela.) “