Hudčice

Obec Hudčice se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji asi 4 km od Březnice. Žije zde 247[1] obyvatel.

Hudčice
Domy v okolí rybníka
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ020B 513580
Pověřená obecBřeznice
Obec s rozšířenou působnostíPříbram
Okres (LAU 1)Příbram (CZ020B)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°31′54″ s. š., 13°55′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel247 (2022)[1]
Rozloha8,76 km²
Katastrální územíHudčice
Nadmořská výška491 m n. m.
PSČ262 72
Počet domů115 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduHudčice 83
26272 Březnice
[email protected]
StarostaLadislav Doležal
Oficiální web: hudcice.tremsin.cz
Hudčice
Další údaje
Kód obce513580
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1379.

V obci Hudčice (493 obyvatel, poštovna) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[3] brusírna kamene, 3 hostince, kamenický závod, kovář, 4 žulové lomy, 2 obchody se smíšeným zbožím, řezník, Spořitelní a záložní spolek pro Hudčice, 2 trafiky, zámečník, 4 žulové závody.

Obcí protéká Mlýnský potok a nacházejí se zde dva malé rybníčky. Jsou zde dvě hospody a jeden obchod s potravinami. V okolí obce se těží kámen. Jsou zde zatopené lomy, ve kterých je možnost koupání.

V roce 1980 byla obec přičleněna k MNV Volenice. Od roku 1990 je opět samostatnou obcí.[4]

Obecní správa

Části obce

Obec Hudčice se skládá ze dvou částí v katastrálním území Hudčice:

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Plzeň, politický i soudní okres Březnice[5]
  • 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Březnice
  • 1868 země česká, politický okres Blatná, soudní okres Březnice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Klatovy, politický okres Blatná, soudní okres Březnice[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Strakonice, soudní okres Březnice[7]
  • 1945 země česká, správní okres Blatná, soudní okres Březnice[8]
  • 1949 Plzeňský kraj, okres Blatná[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Starostové

  • František Žid (1850–1872)
  • Tomáš Pazderník (1872–1875)
  • František Štěpán (1875–1878)
  • Jan Pěnička (1878–1884)
  • Josef Kuděj (1884–1887)
  • Jan Viktora (1887–1890)
  • Josef Viktora (1890–1896)
  • Jan Štěpán (1896–1900)
  • František Kuděj (1900–1903)
  • Karel Češka (1903–1905)
  • František Holý (1906–1912)
  • František Žid (1912–1919)
  • Jan Šilhavý (1919–1927)
  • Karel Cibulka (1927–1931)
  • František Štěpán (1931–1936)
  • František Kadlec (1936–?)

Předsedové

  • František Kadlec
  • František Podlešák
  • Antonín Sýkora
  • Jar. Převrátil
  • Ol. Vavřička
  • Václav Čipera
  • Josef Štěpán

  • Ladislav Truhlář (2010–2014)
  • Petr Hlinka (2014–2018)
  • Ladislav Doležal (2018–současnost)

Členství ve sdruženích

Hudčice jsou členem ve svazku obcí Mikroregion Třemšín, který vznikl v roce 2000 s cílem celkového rozvoje regionu.

Demografie

Nejvíce obyvatel v obci bylo zaznamenáno při sčítání lidu v roce 1869 (591). Nejvýraznější úbytek obyvatel byl zaznamenán v roce 1950, kdy oproti roku 1930 ubylo 152 obyvatel. Nejmenší počet obyvatel (237) byl zaznamenán v roce 2001. Vývoj počtu obyvatel a sčítání domů je uveden v tabulce:[10]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 591 539 501 494 547 497 569 417 407 373 305 293 237 257
Rozdíl počtu obyvatel –52 −38 −7 +53 −50 +72 –152 –10 –34 –68 −12 -56 +20
Počet domů 87 91 93 95 92 92 92 98 95 94 94 104 105 108
Rozdíl počtu domů +4 +2 +2 –3 0 0 +6 −3 –1 0 +10 +1 +3

Společnost

Školství

Škola v Hudčicích byla založena v roce 1791 a učitelem byl ustanoven krejčovský mistr Josef Havlík. Ten se musel potýkat s nepořádnými výplatami a nedostatkem dřeva pro školu, které rodiče dávali po polenu. Protože škola svou budovu neměla, vyučoval Havlík ve své chalupě, ovšem v roce 1823 se odstěhoval do Paďous na Valašsku, škola byla zrušena a děti začaly chodit do školy v Bubovicích. Když se v roce 1872 jednalo o stavbě nové školy v Bubovicích, rozhodli se hučičtí, že si postaví vlastní školu, ale jejich žádost byla zamítnuta a stejně tak se stalo i následujícího roku. Teprve třetí žádost z roku 1874 měla úspěch. Výnosem zemské školní rady byla ze 17. dubna 1875 byla povolena jednotřídní škola. Prozatímně byla pro školu najata místnost v domě č. 19 rolníka Františka Žida. Se stavbou nové školy se začalo 1. srpna 1876 a již 10. listopadu byla zkolaudována. Den na to se do nové školy nastěhoval učitel, který hned druhý den začal vyučovat. Prozatímním správcem školy byl ustanoven Hynek Fürst a od 1. září 1878 definitivně nastoupil Tomáš Pecka, který zde vyučoval do roku 1902. V roce 1883 se začalo s výukou ženských ručních prací. Do školy docházely děti pouze z Hudčic a do roku 1897 sem docházely děti z několika domů ze Slavětína. V roce 1913 do školy chodilo 69 dětí – 34 chlapců a 35 děvčat.[11] Nakvap postavená budova hudčické školy byla špatná, proto okresní zemská školní rada v roce 1923 určila místní školní radě, aby do čtyř neděl vybrala místa, která by se hodila pro novou školu. Jenže místo vybráno nebylo a v roce 1927 konstatoval okresní školní výbor, že se místní školní rada vyhýbá svým povinnostem a pokud nic neučiní, budou děti přiškoleny do Bubovic. Po několika školních rocích bylo konstatováno, že „houba v bytě učitele tak se rozrůstá…, že podlahové laťky se trhají, petrolejem vše zalévá, nic však platno.” Následně se houba tak rozbujela, že se ze školy musel vystěhovat i ředitel pro její neobyvatelnost. Po mnoha urgencích a žalobách obec nakonec novou školu postavila v roce 1932, tedy po deseti letech od první výzvy.[4]

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/174 Milín – Březnice – Hudčice – Bělčice – Lnáře.
  • Železnice – Obcí vede železniční trať 203 Březnice – Blatná – Strakonice. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1899.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Blatná, Březnice, Horažďovice, Nepomuk, Praha, Příbram.
  • Železniční doprava – Po trati 203 železniční zastávkou Hudčice jezdilo v pracovní dny 10 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků.
Hudčice - kaple

Turistika

Obcí procházejí turistické trasy Hudčice – Koupě – Hvožďany a Hlubyně – Hudčice – Martinice – Březnice.

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 393. (česky a německy)
  4. Historie [online]. Obec Hudčice [cit. 2021-04-20]. Dostupné online.
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  10. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-08-16]. Dostupné online.
  11. SIBLÍK, Josef. Blatensko a Březnicko. 2. vyd. Brno: Garn, 2014. 487 s. S. 301–302.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.