Hrihor

Hrihor Saamunherihor velekněz Amona generál v době vlády Ramesse XI., v letech 1080–1074 př. n. l.[1] byl vládcem v Thébách, asi v desátém roce vlády Ramesse XI. ovládl Théby a přisvojil si královské atributy. Za manželku měl Nedjemet I. pravděpodobnou sestru Ramesse XI.[3] Záznamy o jeho vládě v Thébách jsou v chrámu zasvěceném bohu Chnumovi.

Hrihor
Velekněz Amona Théby
Herihor
Král Hrihor a královana Nodjmet obětují Osirisovi
Doba vlády1080–1074 př. n. l.[1]
Rodné jméno


Herihor siamon
Trůnní jméno


Hemnecher tepienamón
Horovo jméno


 Kanajt siamon
Jméno obou paní




sḥtp nṯrw ḳd ḥwt.sn iri hrrt kȝw.sn
Zlatý Hor




Quién hace el bien en
ManželkaNodjemet II. (sestra Ramesse XI.)
Potomci?
OtecVelekněz Amenhotep
MatkaNodjemet I.[2]
Hrobka?
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historický kontext

Bůh Chnum v chrámu
Relief Hrihor s ženou Nedjemet, poničená stéla Leiden V65; Rijksmuseum van Oudheden
Relief Hrihor v chrámu Chnuma

V počátku období, které se označuje jako Třetí přechodná doba, sehrály Théby se svými chrámovými komplexy, strukturou kněží, služebníků Amonava kultu a dlouhodobě nashromážděnému bohatstvím, a to nejen pozemkového vlastnictví a výnosů z nich, ale také další jako je zlato, stříbro, kadidlo, které jako dary Amonovi dával chrámu faraon. Podrobná inventarizace majetku chrámů je shrnuta v Harrisově papyru [4][5], sestaveného k datu úmrtí Ramesse III. pro jeho nástupce Ramesse IV. Je z něj patrné, že chrám Amona v Thébách vlastnili ~80% veškerého majetku oproti ostatním chrámům. Za dalších faraonů 19. dynastie se majetek chrámu Amona v Thébách dále rozhojňoval a s tím i mocenské ambice vládnoucí vrstvy veleknězů, kteří za vlády Ramesse XI. zastávali i významné funkce v rámci celé říše. Docházelo k násilným vzpourám a rabování. [p 1] O stoupající moci kněží v Thébách vypovídají i zápisy v zádušním chrámu Karnaku Ramesse III. a VI.[4] Jedním, který se na uchopení moci v Thébách ještě za vlády Ramesse XI. snažil, byl velekněz Amenhotep, otec příštího krále v Thébách Hrihora.[6]

Hrihor král

Kolonáda chrámu Chnuma, Karnak

Postava Hrihora se objevuje v 5. roce vlády Ramesse XI., kdy Hrihor jako vezír vysílá kněze Wenamona do Libanonu pro cedrové kmeny na výstavbu sluneční bárky pro boha Amona. Cestopisnou zprávu Wenamona opět přijal Hrihor.[4] Podle Černého[7] je jeho jméno „Horus je vládce“ v historii poměrně řídce se vyskytující a relativně skromného původu. V onom období je Hrihor titulován jako vojenský velitel – generál. V paláci Chnuma v Karnaku [p 2] dokončil stavbu sloupového sálu, zahájenou Ramesse XI., sál a pylon již dokončil sám. Na stěně je o tom zápis:

Velekněz Amona-Re, krále bohů, vrchní velitel armád jihu a severu, Hrihor vítězný vůdce zbudoval monument pro „Dům boha Khonsu v Thebách, ‚krásný odpočinek'“ … On oproti dřívějšku zdvojnásobil denní obětiny, ostatní bohové Théb se radují z tohoto svátku…
 Breasted §609 [4]

V 10. roce vlády Ramesse XI. Hrihor ovládl Théby a prohlásil se králem. Epigrafie scén na stěnách chrámu Chnuma dokumentuje jeho vzestup vyznačenými královskými ikonografickými atributy, kartuší s jeho jménem, přehozem z leopardí kůže a zároveň jeho pozicí velekněze Amona. Na scéně jeho korunovace je zobrazen s korunou Horního i Dolního Egypta.[8][9] Nicméně se uvádí, že Hrihor zemřel ~ 16.–17. roce vlády Ramesse XI. Zároveň se v té době o moc ucházel Hrihorův švagr nebo variantně zeť Paiankhi (Payankhi)[3], který je uváděn také jako generál a vícekrát Nubie. Navíc, jak prokázala epigrafie scén v chrámu Chnuma[8], zobrazení Hrihora jsou přetesáním poničena. Je otázkou, která se egyptology stále diskutuje, kdo byl původcem odstranění obrazů a jména Hrihora. Převažuje názor, že to byl právě zakladatel 21. dynastie Paiankhi nebo jeho syn Pinudjem I. (1070–1032 př. n. l.).[10] Podobné změny byly identifikovány také v Luxorském chámu.[11]

Poznámky

  1. Vypovídá o tom papyrus č. 10053 uložený v Britském Museu; Breasted §486
  2. Chrám zbudoval Ramesse III.

Reference

  1. CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky)
  2. THIJS, Ad. Nodjmet A, Daughter of Amenhotep, Wife of Piankh and Mother of Herihor [online]. Nijmegen: Radboudn University, 2013. S. 54–69. Dostupné online. (anglicky)
  3. BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné online. (anglicky)
  4. BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.IV §557 [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. S. 295–298. Dostupné online. (anglicky)
  5. Papyrus Harris [online]. Heidelberg: Dostupné online. (anglicky)
  6. MORALES, Antonio. The surpression of the High priest Amenhotep: A suggestion to the role of Panehesi [online]. Göttinger Miszellen, 2001. S. 59–76. Dostupné online. (německy)
  7. ČERNÝ, Jaroslav. Egypt from the death of Ramesse III. to the end of Twenty-first dynasty [online]. Oxford: Cambridge University, 1965. S. 34–37. Dostupné online. (anglicky)
  8. Scenes of King Herohor in the Court; The tample of Khonsu-vol.1 [online]. Chicago: The Oriental Institut, 1979. Dostupné online. (anglicky)
  9. THIJS, Ad. n Search of King Herihor and the Penultimate Ruler of 20th Dynasty. Zeitschrift für Ägyptische Sprache und Altertumskunde. 2005, roč. 132, s. 73–91. Dostupné online.
  10. KAHL, Jochem. Studien zur Altäegyptischen Kultur [online]. Hamburg: 2012. Dostupné online. (německy)
  11. JAMES, Peter. Deconstructing Manetho’s 21st Dynasty [online]. London: University of Exeter UK, 2013. S. 218–252. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • Bierbrier, M. The Late New Kingdom in Egypt (c. 1300–664 B.C.): A Genealogical and Chronological Investigation. Warminster: Aris & Phillips, 1975.
  • Ritner, R.R. The Libyan Anarchy: Inscriptions from Egypt’s Third Intermediate Period. Atlanta, GA: Society of Biblical Literature, 2009.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.