Ramesse IV.

Chrámový kopmlex v Karnaku

Obelisky v Karnaku

Mapa z místa těžby kamene; fragment – Turinský papyrus

Dar faraonovi – kůže černého pantera

Zlatý prsten Ramesse IV.; Museum Louvre

O jeho poměrně krátkém období vlády není mnoho ucelených zpráv. Relativně podrobně jsou zaznamenány jeho plány na dobudování chrámu Chonsu v Karnaku, vybudování chrámu poblíž chrámu královny Hatšepsut, postavení monumentálního obelisků v Heliopolisu, Karnaku a vybudování zádušního chrámu v Al-Asasif – nekropole v západních Thébách. Pro zajištění staveb inicioval Ramesse výpravu do Vádí Hammámat, kde se znovu otevřel lom. Zpráva o tom se zachovala na stéle vytesané do skály na cestě z Koptos[p 3] k Rudému moři.[p 4] Text uvádí, že tuto, v podstatě inspekční cestu Ramsses, vykonal ve druhém roce vlády. V lomu se našel vhodný kámen pro plánovaný monument (obelisk) pro Medínit Habu. Následující 3. rok vlády se zorganizovala nebývale rozsáhlá výprava do Vádí Hammámat,[p 5] kterou vedl velekněz Amona v Thébách Ramessenacht.[3] Nápisy na stéle v lomu uvádějí rozsah výpravy, která čítala 8362 mužů, z toho bylo 50 dozorců, 130 kameníků, 2000 otroků a 5000 vojáků, kteří byli do prací v lomu zapojeni. Zastoupeni byli i palácoví služebníci, mistři kameníci, písaři aj. Tvrdá práce v horku a prachu lomu si vyžádala životy 900 mužů.[5]
Nápis na stéle ve Vádí Hammamát (uryvek):

Výprava do Vádí Hammamát, vytěžení kamenů zejména pro monumentální obelisky, jistě trvala delší dobu, o které se dá ovšem jen spekulovat. Zápisy se o ní nezmiňují. Zachovaly se jen zmínky o zásobování a transportech přes poušť do lokality lomu, pro zabezpečení značného počtu osob, materiálu, nástrojů, které byly nezbytně rozsáhlé, opakující se a závislé na jejich organizaci.
Chrám boha Chonsu v Karnaku, který Ramesse III. nestihl dostavět, dobudoval jeho syn. V zadní části chrámu přistavěl komoru s menším hypostylem a na stěně nechal zápis:

Ramesse IV. zemřel po 6 letech své vlády, uvádí se nákaza černými neštovicemi, která epidemicky postihla početné osazenstvo paláce[3] Byl mumifikován a pohřben do hrobky KV2.[9] Jeho mumie se zachovala a po stěhování 1898 byla nalezena a identifikována v hrobce KV35, jeho žena královna Tetopet byla pohřbena v Údolí královen v QV74.[10]Hrobka byla původně připravována pro Ramesse II., nabyla však použita.[11] Její mumie se však nedochovala.

• Peter Clayton, Chronicle of the Pharaohs, Thames & Hudson Ltd, 1994, p.167
• J. Peden, The Reign of Ramesses IV, Aris & Phillips Ltd, 1994.
• Richard Lepsius, Denkmäler aus Aegypten und Aethiopien, Königsberg 1913
• Richard Lepsius, Ägyptische Sprache und Alterthumskunde, Lepzig 1873

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ramesse IV. na Wikimedia Commons

Předchůdce: Ramesse III.

Egyptský král 1156–1150 př. n. l.

Nástupce: Ramesse V.