Krašov (hrad)
Krašov je zřícenina hradu v Plzeňském kraji, 11 km od Kralovic v okrese Plzeň-sever. Hrad se nachází na skalnaté ostrožně nad vtokem Brodeslavského potoka do Berounky v nadmořské výšce 310 metrů. nedaleko vsi Bohy, asi 1,2 km po proudu řeky (na sever) od osady Pod Krašovem (Krašovský mlýn). Od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.[1]
Krašov | |
---|---|
Údolí Berounky s hradem | |
Základní informace | |
Sloh | gotický, renesanční |
Výstavba | před rokem 1232 |
Zánik | po roce 1785 |
Stavebník | Jetřich Hroznatovec |
Další majitelé | Hroznatovci, Švihovští z Rýzmberka, Kolovratové aj. |
Poloha | |
Adresa | Ostrožna nad Berounkou, Bohy, Česko |
Souřadnice | 49°56′56″ s. š., 13°35′18″ v. d. |
Krašov | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 37030/4-1301 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Hrad byl založen Jetřichem z rodu Hroznatovců okolo roku 1232. Patří tedy k nejstarším šlechtickým hradům v Česku.[2]
Je možné, že hrad Krašov nebyl založen Jetřichem z Krašova, protože tento Jetřich, synovec tepelského Hroznaty, se v roce 1232 nepsal z Krašova na Berounce, ale z Krašova u Bezvěrova, kde žil na otcově tvrzi. Snad tento Jetřich získal nějaké pozemky od krále Václava I., na nichž se rozhodl vybudovat nové sídlo, Krašovice, z nichž se poprvé psal v roce 1252. Jetřich měl bratra Sezemu II. a až jeho syn Sezema III., číšník krále Václava II., získal od krále pozemky u Berounky, na nichž počátkem 80. let vybudoval hrad Krašov. Poprvé se z něho psal v roce 1284.[zdroj?]
Rod pánů z Krašova hrad vlastnil až do poloviny 14. století. Poté jej až do roku 1526 získal rod Kolovratů, po kterých se v držení hradu vystřídalo více majitelů. Během té doby byl renesančně přestavěn. V letech 1755–1779 se stal letním sídlem mnichů plaského kláštera, kteří si jej barokně přestavěli. Když byl klášter v roce 1785 zrušen, byl hrad opuštěn a rychle zchátral. Část hradu byla rozebrána na stavební materiál, byl z něj opravován i dvůr Rohy.[3][4]
Hradu se ujal Klub českých turistů, který hrad zakonzervoval, a později Spolek pro záchranu Krašova, který zde vybudoval turistickou ubytovnu a svými neodbornými zásahy zapříčinil nenahraditelné ztráty celé řady archeologických informací.[zdroj?]
Přehled majitelů
- 1232–1350 z Krašova
- 1350–1380 z Rýzmburka
- 1380–1529 z Kolovrat
- 1529–1589 z Landštejna
- 1589 ze Saleka
- 1589–1596 z Renšperka
- 1596–1616 z Hrobčic
- 1616–1631 z Příchovic
- 1631–1649 ze Lhoty
- 1649–1678 z Lisonu
- 1678–1785 cisterciáci
- 1785–1826 královský náboženský fond
- 1826–1933 Metternichové
Stavební podoba
Původní podobu předhradí neznáme. Hradní jádro bylo dvojdílné. V přední části byla původně cisterna na vodu. Zadní část jádra chránila mohutná hradba a na přístupové straně věžice s břitem, která zde nahradila bergfrit. Na nejlépe chráněné východní straně jádra stál malý palác.[2]
Už ve druhé polovině 13. století došlo k rozšíření přední části jádra, protože se nacházelo níže než předhradí. Byla postavena silná obvodová hradba a okrouhlý bergfrit. Později byl v zadní části jádra přistavěn palác a v nároží mezi paláci věžovitá stavba.[2]
Ve druhé polovině 15. století bylo vzhledem k rozvoji palných zbraní nově opevněno předhradí. Chránil je mohutný val s dnes zaniklou bateriovou věží. Severně od hradu, na levém břehu potoka, vznikla na nebezpečné výšině předsunutá bašta. Kromě dalších staveb je v předhradí doložen hradní pivovar, spilka, sladovna, kovárna, krčma, cihelna, lázeň a níže pod hradem mlýn.[2]
Předsunutá bašta s nachází v nejvyšším bodě okraje planiny nad Brodeslavským potokem, který výrazně převyšuje ostrožnu s hradem. Od okolního terénu baštu odděluje půlkruhový příkop, částečně vysekaný ve skále. Před příkopem se nachází nízký val. Naproti tomu val samotné bašty v čele dosahuje výšky čtyř metrů a směrem dozadu se snižuje. Na straně obrácené ke hradu baštu vymezovala pouze zídka postavená nejspíše bez použití malty.[5]
Okolí hradu
V okolí hradu se rozkládá přírodní rezervace Krašov, která je součástí přírodního parku Hřešihlavská. Od obce Bohy sem vede žlutá turistická značka. Cesta je dlouhá 2 km. Nejbližší železniční zastávka Kožlany je vzdálená 10 km. Z hradeb je pěkný výhled na údolí Berounky. V okolí je možné navštívit hrady Týřov, Krakovec nebo Angerbach u Kožlan.
Odkazy
Reference
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 148930 : Hrad Krašov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Krašov, s. 293–295.
- ROŽMBERSKÝ, Petr. Dvory plaských cisterciáků. Plzeň: Nakladatelství P. Mikota, 1999. 48 s. ISBN 80-902692-1-4. S. 34.
- POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis, 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Hrad Krašov, s. 60.
- DURDÍK, Tomáš. Předsunuté bašty českého vrcholně středověkého hradu. Příspěvek k povrchovému průzkumu. In: Historická geografie. Praha: Komise pro historickou geografii při Ústavu československých a světových dějin ČSAV, 1973. Svazek 10. Sborník příspěvků k šedesátinám univ. prof. MUDr. Ervína Černého. S. 140.
Literatura
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Krašov hrad, s. 118–121.
- SKLENÁŘ, Jaroslav; ŠAFR, Václav. Krašov a Libštejn. 2. vyd. Čistá: Jaroslav Sklenář, 2014. 56 s. ISBN 978-80-905840-2-0.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Krašov na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Krašov na Hrady.cz